Stejný repertoár hysterie, strachu, kalkulací a zároveň i lhostejnosti, upozorňuje v komentáři publicista František Roček.

V roce 2001 i 2020 všude létal v mediálním povětří „šok“. Prý „celý svět je šokován obrovskou tragédií, která se stala ve Spojených státech,“ psalo se v září 2001. Lidé v tom čase spekulovali, zda se té události dalo nějak předejít, kdo je za ni odpovědný a jak bude potrestán. Ústecký senátor Jaroslav Doubrava upozorňuje, že v roce 2020 se psalo, že je veřejnost šokována koronavirem, jak se šíří, někteří politici hledali nepřítele, který může za to, že se koronavirus šíří světem lidí.

Doubrava upozorňuje na některé zajímavé/typické citace z tisku: Psalo se např., že vědec Kuan I, jenž před téměř dvaceti lety úspěšně idenfitikoval koronavirus, který vyvolal epidemii SARSu v Číně. Nyní kritizuje úřady ze středočínského města Wuhan, odkud se virus rozšířil, za to, že na epidemii nezareagovali adekvátně. Kuan byl se svým týmem ve Wuhanu, aby tam pátral po zvířeti, které virus rozneslo. Nedostatek bezpečnostních opatření ze strany města a úřadů ho prý šokoval…

Nebo: Shen Yi, odborník na politiku z Fudanské univerzity v Šanghaji, řekl Global Times „Čínská veřejnost je šokována, protože zjistila, že západní země, které vždy kritizují Čínu v otázkách lidských práv, se ve skutečnosti zdráhají zachránit životy během pandemické situace…“ Shen Yi tím reagoval na ideu, že není třeba velkých preventivních opatření, aby se obyvatelstvo promořilo.

Kdekoho šokoval přístup toho či onoho státu ke koronaviru a slovo „šok“ létalo mediálním prostorem.

Po teroristickém útoku na New York a Washington (na dva baráky World Trade Center – WTO a jedno křídlo Pentagonu) se náhle zastavila letecká doprava, extrémně byly zpřísněny bezpečnostní kontroly a člověčenstvo se leklo. Nikdo takový útok nečekal. Útok byl výborným předpokladem pro skokový rozvoj telekomunikační techniky. Koronavirus je další fantastickou šancí pro uplatnění digitálních technologií.

Připomeňme si prorocký článeček uveřejněný v Hospodářských novinách pár dnů po velkém bourání mrakodrapů WTO (Přišel čas videokonferencí? New York, 17. 9. 2001):
„…Rostoucí obavy americké veřejnosti využívat služby letecké dopravy by podle analytiků mohly pomoci producentům zařízení pro komunikaci na dálku. Nálady po úterních teroristických útocích by mohly podle mínění odborníků prospět telekomunikačním gigantům, výrobcům zařízení pro telekonference a konečně prodejcům mobilních telefonů. Stejný růst poptávky očekávají i producenti softwaru, který zmíněné způsoby komunikace podporuje a umožňuje…. „Po takové tragédii bude cestování pro každého velice obtížné," míní Tom Lord, finanční ředitel společnosti Allegiance Telecom. „Očekáváme výrazné zvýšení podílu video a telekonferencí proti přímým poradám." Ve stejném smyslu se vyjádřil i Keith Mallison, viceprezident výzkumné společnosti Yankee Group: „Kdykoliv vzroste obava z cestování, následuje růst prodejů telekomunikační techniky."  

Hospodářské noviny se věnovaly tématu videokonference o několik dnů později např. v článku „Vytlačí videokonference osobní kontakt?“ (Roman Krch, Praha, 21. 9. 2001):
„… Rapidní nárůst zájmu o videokonference zaznamenali začátkem týdne američtí provozovatelé této služby. "Poptávka se ztrojnásobila," potvrzuje ředitel telefonní společnosti SBC Communications Sharon Chon. Důvodem je trvající obava z letecké dopravy.

„Zrušili jsme tento týden čtyřicet procent plánovaných cest. Původně připravované setkání managementu jednotlivých poboček firmy v Dallasu nahradíme právě videokonferencí," říká mluvčí americké společnosti Crossmark Jeff Rice. Její představitelé si tak pohodlně sednou před počítač s kamerou, která se dá pořídit již za 100 dolarů. „Zatím to byla záležitost spíše teenagerů. Nejlepší obrazové kvality sice takovýto přenos nedosahuje, ale s vysokorychlostním připojením to není tak zlé," dodává prezident Channel Marketing David Goldstein.

Odborníci se však domnívají, že klasickým jednáním "tváří v tvář" ještě rozhodně neodzvonilo. „Že by videokonference zcela nahradily osobní setkání, považuji za mýtus," komentuje vývoj Michael Noll, profesor na University of Southern California's Annenberg School of Communications….“

Z psychologického hlediska jde o 20 let později o modernizovanou verzi chování z konce roku 2001. V roce 2020 se roztrhl pytel s proroctvím, jak koronavirus ovlivní rozvoj moderních (digitálních) technologií, tedy i sociálních sítí a robotizace.

Podívejme se na detaily: Po atentátu z 11. září se zvedl prodej mobilních telefonů. Všichni kupující říkali totéž. Pokud se stane něco podobného, chtějí mít jistotu, že se dovolají svým známým, a ve větší míře byl zájem o videokonference, protože se lidé báli sednout do letadla.

Koronavirus zvedl prodej webkamer, počítačů a technických doplňků k počítačům kvůli větší míře práce z domova a školní výuky z domova. Ale studenti i učitelé a profesoři si stěžovali, že výuka na dálku má také své limity, někteří si stěžovali, že vyžaduje od profesorů více času, je zdroje větší únavy. Při neosobní komunikaci/výuce se v některých situacích ztrácí bonus přímé konfrontace vyučujícího se studentem.

Koronavirus neotevírá žádné nové revoluční přístupy, stejně tak se nezměnil svět po 11. září.

Jedno ale je jisté. Koronavirus ukázal na důležitost armády na území státu i mimo bojová nasazení. Ukazuje se, že armádu je nutné brát jako ozbrojenou, technicky silnou a výkonnou pomoc v době mimořádné přírodní události. Vojáci mohou být stejně výkonnou a důležitou složkou jako hasiči a policie. To se ukázalo při povodních a ještě více (v jiných souvislostech) v době koronavirové pandemie.

Proto nepřekvapí informace, že Čína může v armádě vytvořit vojska biologické bezpečnosti. Podle oficiálního zástupce ministerstva obrany ČLR prokázala epidemie koronaviru důležitost biologické ochrany.

Jak informuje  Global Times na začátku března 2020 s odkazem na odborníka z Finančního institutu Čchung-jang Národní univerzity ČLR Wang Penga, biologické hrozby mohou vzniknout též v důsledku mutací patogenů a mohou být také vytvořeny člověkem a použity vojenskými protivníky jako prostředek ničení.

Ale i bez této hrozby, přírodní epidemie jako koronavirus působí ekonomickou, politickou a sociální škodu s důsledky plnohodnotné s ničením v regionální válce.

Nelze se divit, že epidemie koronaviru ukázala, že Čína musí vyvinout strategický program ochrany státní biologické bezpečnosti, například vytvořit vojska biologické bezpečnosti, které by byly přímo podřízeny Ústřední vojenské radě.

Čínská armáda velmi pomohla v boji proti současné epidemii. Do Wuhanu bylo posláno více než 10 tisíc vojenských lékařů. Na vrcholu epidemie, kdy byly nemocnice přeplněné, pomáhala Čínská lidová osvobozenecká armáda budovat nemocnice na dočasné ubytování pacientů. Pro přepravu pacientů a zdravotnického personálu sloužilo vojenské transportní letectvo.

Oficiální zástupce čínského ministerstva obrany Wu Čchien nemluvil přímo o záměru vytvořit speciální jednotky biologické bezpečnosti. Hovořil o potřebě zřídit v této oblasti národní systém kontroly. Podle něj Čína brzy vytvoří zvláštní zákon o biologické bezpečnosti a vytvoří systém právní podpory pro zajištění národní bezpečnosti.

Číňané diskutují o tom, že vyšší biologická bezpečnost vyžaduje legislativní nástroje, vojenskou strategii a hlavně správné fungování systému zdravotnictví.

Toto téma je jistě diskutováno i v jiných armádách světa.