Jinak je mediální módou přisuzovat sabotování jednání Talibanu. Ve skutečnosti Taliban jednání nesabotoval. Stejně jako kábulská vláda chce, aby druhá strana přijala nevýhodný kompromis.

Ale teď Taliban podporuje i bidenovská severoamerická administrativa.

Nevěříte? Dokonce i v ČR se objevily o tom dvě informace. Např. kratší článeček (Blinken tlačí Kábul k jednacímu stolu s táliby, 9. 3. 2021 – Právo) o tom, že se pokouší šéf americké diplomacie Anthony Blinken rozhýbat jednání mezi Kábulem a Talibanem. Navrhuje, aby se zástupci obou stran sešli k jednání v Turecku. Ale čertovo kopýtko je jinde, upozorňuje publicista František Roček.

Jednání v Turecku to je jenom něco jako hasičský bál v Česku. Důležité je, co chtějí USmani prosadit. Vybízejí k vytvoření afghánské přechodové prozatímní vlády.

Již jsme psali na portálu Prvnizpravy.cz, že vytvoření prozatímní vlády považuje současná prozápadní vláda za nebezpečné otevření možnosti k plíživému převzetí moci Talibanem. Z nového návrhu je prezidentu Ašrafu Ghanímu  jasné, že bidenovští Severoameričané převzetí moci Talibanu usnadní.

Březnová zlá zpráva

Poté, co Trump odešel do prezidentského důchodu, ještě v lednu 2021 se spekulovalo, že novoprezidentský bidenovský populismus se bude snažit odložit odchod severoamerických jednotek z Afghánistánu. Stažení jednotek USA + NATO totiž nereprezentuje vítězství demokratických hodnot. Proto kolem toho musí dělat USA demokraticky naleštěné fóry.

Někteří nervózní generálové a jestřábí politici, kteří nesouhlasili s Trumpovým zrychleným odsunem jednotek, radili bidenovcům, že je třeba odejít pomalejším a "zodpovědnějším" způsobem, aby se zabránilo návratu k mnohostranné občanské válce a anarchii z 90. let.

V březnu 2021 se mnohým jeví, že bidenovci válečnické gážisty do května nestáhnou, ale zároveň USA hrozí afghánské vládě 1. květnem jako datem definitivního odchodu. Datum 1. květen (den definitivního odchodu) využívají k nátlaku, aby kábulská vláda skákala tak, jak Severoameričané pískají.

„Pokud USA jednostranně prodlouží lhůtu, pak jsme v jakési neznámé oblasti, protože si myslím, že názor Talibanu je, že jsou to USA, kdo chce, aby válka skončila, ne oni. Jsou ochotni bojovat dalších 20 let," uvedl Vali Nasr, profesor mezinárodních vztahů a blízkovýchodních studií na Univerzitě J. Hopkinse.

Taliban se směje pod vousy

Pro Taliban to není překvapení. Biden takový postup obhajoval již v článku, který napsal na jaře 2020. Proto Talibanci věděli, že je jen malé riziko, že Biden zcela upustí od Trumpova plánu na stažení vojsk. (26.1.2021). Jenom odchod pozdrží, protože z toho bude chtít vytřískat pár politických bodů.

Stahování jednotek USA (a tudíž i NATO) z Afghánistánu se mění ve frašku. Z dlouhodobého hlediska je vysoce pravděpodobné, že Taliban ovládne Afghánistán. Bidenovští liberálně pózující úředníci a politikusové si uvědomují, že je důležité alespoň nějaký čas udržet současnou kábulskou vládu u moci, než se zhroutí. Podobně jednal vůči tehdejší afghánské vládě i Sovětský svaz v rámci při svém odchodu z Afghánistánu.

K tomu dnes poslouží mediálně zveličovaná a světu televizně prodávaná jednání, konference a různé výzvy dokazující, že sice gážisté z NATO odcházejí z Afghánistánu, ale nechávají za sebou mírem vonící naději na kompromisy.

Podívejme se na nejnovější mírovou iniciativu (7.3.2021). Bidenovský ministr zahraničí Blinken napsal afghánskému prezidentu Ghanímu dopis o navrhovaných krocích potřebných k urychlení jednání o míru. Zároveň pohrozil, že vláda USA stále zvažuje termín odchodu z Afghánistánu 1. května 2021.

USA navrhují svolání konference s mezinárodní účastí v Turecku. Aby vypadala sešlost poněkud slavnostně, měla být zprostředkovaná úředníky z OSN. USA tím předvedou snahu o poskytnutí podpory afghánsko – talibanskému jednání. Tím se budou bidenovci snažit dát americké porážce v Afghánistánu ctihodnou fasádu.
V jednom asijském článku ( 9. 3. 2021) je přímo uvedeno: „V dopise prezidentu Ašrafu Ghaním, který už otiskl afghánský Tolo News, Blinken s netypickou neomaleností uvedl, že Spojené státy se obávají, že "bezpečnostní situace se zhorší a Tálibán by na tom mohl rychle vydělat", pokud Spojené státy ukončí své dvacetileté vojenské angažmá…“

Nejnovější americký plán defacto navrhuje postupnou kapitulaci současné proamerické kábulské vlády tím, že jedním z bodů návrhu je idea vytvoření přechodné vlády.

Současný kábulský prezident se od chvíle svého zvolení toto řešení stále odmítá.

Přechodná (prozatímní) vláda by do svých řad přijala reprezentanty různých politických a etnických frakcí v zemi, mezi nimiž budou i političtí sympatizanti Talibanu. Dokonce by mohl mít v úřednické/ prozatímní/ přechodové vládě zástupce i Taliban. Začala by pomalá politická okupace země Talibanem.

Navrhovaná konference v Turecku bude prý po vzoru konference z roku 2001, která se tehdy konala v německém Bonnu. Tehdy Afghánci se severoamerickou šlechetnou pomocí vybrali nového politického vůdce pro Afghánistán a oddané úředníky. Administrativu vzešlou z těchto jednání Taliban odmítá jako loutkovou vládu dosazenou USA.

Konference koncem roku 2001 a v roce 2021 se ale nedá srovnat. Koncem roku 2001 byl talibanský režim poražen, velitelský kádr Talibanu uprchl do Pákistánu, a USA měly všechny trumfy v rukou. Ale v roce 2021 po zuby ozbrojení vojáci NATO bez neprůstřelné vesty, helmy a zbraně nemohou opustit své pečlivě hlídané afghánské základny. Jsou již řadu let vlastně v pasti. USA se nakonec musely dohodnout s Talibanci na opuštění Afghánistánu.

Pokud severoamerický ministr Blinken navrhl 90denní snížení násilí, které by zabránilo krvavé každoroční jarní ofenzívě Tálibánu, co by z toho Taliban měl? Musel by dostat hodnotný dárek – odstranění současné kábulské vlády prezidenta Ghaního prostřednictvím nové přechodové/prozatímní vlády.

Lidé kolem prezidenta Ghaniho se nad iniciativou USA vztekají. Afghánský viceprezident Amrullah Saleh dopis severoamerikánského ministra odsoudil s tím, že „…děkujeme USA za jejich podporu. Mají právo rozhodnout o svých 2500 vojácích… Máme také právo rozhodnout o osudu našich 35 milionů lidí."

Na afghánském míru vlastně nikomu nezáleží. Jenom se všem vyplatí, aby konečně už byl „relativní“ klid na kšeftování. Ale co se bude skutečně dít, se dá zatím těžko odhadnout. Články na toto téma jsou jenom plácáním. Ve hře je tolik proměnných, že těžko lze říci něco jiného, než, že jedinou jistotou je, že má Taliban dostatek podpory od islamistů v Asii, materiálně i v lidských zdrojích.

Odstrašujícím příkladem žvástů je úvodník z Afghanistan Times s podivným titulkem „Moudrý přístup“. Píše se v něm (7. března 2021),  „…Prezident Ghaní již znovu odmítl jakýkoli plán na nevolenou (prozatímní) vládu, ale nebude trvat dlouho a pan Ghani bude souhlasit se sdílením moci nebo participativní vládou. Jen hledá záruku. Jeho obavy budou brzy u konce, protože tentokrát nový plán USA formoval moudrý přístup začleněním regionálních zemí (do procesu)…. Pro afghánské vůdce, včetně Tálibánu, je to nejlepší a historický okamžik, kdy mohou ukázat co největší politickou vyspělost, aby ukončili probíhající válku…“ Zoufalé kecy.

V dopisu adresovaném afghánskému prezidentovi Ghanímu je psáno, že na konferenci pod záštitou OSN by nechyběli zástupci Ruska, USA, Číny, Indie, Pákistánu a Íránu. Ale z toho neplyne pro nikoho záruka ničeho. Ani pro Gháního.

Každý z vyjmenovaných států má v Afghánistánu své vlastní zájmy a kábulská vláda i Talibánci s nimi jednali již mnohokrát. Na nápadu severoamerického ministra zahraničí není nic moudrého. Jde o tuctovou diplomatickou žvanírnu spojenou s nátlakem.