Svátek má: Ctirad

Zprávy

Velikost textu:

Obama tvrdě hájí dohodu s Íránem, Netanjahu je proti

Obama tvrdě hájí dohodu s Íránem, Netanjahu je proti

Americký prezident Barack Obama je odhodlán uhájit dohodu s Íránem jak před kongresovou opozicí v USA, tak před izraelskou vládou a arabskými sunnitskými spojenci.

Barack Obama, americký prezident
8. dubna 2015 - 21:21

Žádný íránský činitel by nepřistoupil na požadavky, kterými chce izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu přitvrdit návrh z Lausanne, řekl v rozhovoru pro New York Times. Výslovně upozornil na rozdíly ve strategických zájmech USA a Izraele. Nicméně potvrdil, že Spojené státy budou vždycky stát na straně Izraele v případě vojenského napadení, píše ve  svém komentáři Zbyněk Fiala.

Závěr funkčního období amerického prezidenta Baracka Obamy má naplňovat „Obamova doktrína“: „Jednáme, ale sílu si zachováme.“ Zaznělo to v prezidentově rozhovoru pro list New York Times s vlivným komentátorem a autorem Thomasem Friedmanem.

Obama tak zdůvodňuje vznikající dohodu s Íránem nebo uvolňování vztahů s Kubou a Burmou. Má za to, že aktivní diplomatický přístup spojený se zajištěním klíčových strategických potřeb lépe poslouží americkým zájmům než nekonečné sankce a izolace.

Rozhovor byl věnován hlavně Íránu. Je to sice nebezpečná země, poznamenal prezident, ale jejich vojenský rozpočet činí 30 miliard dolarů, zatímco vojenský rozpočet USA se blíží 600 miliardám dolarů. „Írán si uvědomuje, že nás nemůže ohrozit.“

Izrael je pochopitelně zranitelnější. Proto je Obama připraven předložit jednoznačný závazek, že „pokud bude Izrael napaden kterýmkoliv státem, budeme stát na jeho straně“. Rozhořčeně však odmítl pokusy proměnit Izrael ve vnitroamerické politické téma, protože jde o nadstranickou záležitost. Ta by neměla být závislá na tom, jestli v USA vládnou Demokraté nebo Republikáni.

Premiér Netanjahu musí mít podle Obamy „možnost nesouhlasit se mnou, aniž by byl vnímán jako anti-Demokrat. Zároveň by si měl uvědomit, že máme sice mnoho společného, ale mohou vznikat strategické rozdíly.“

Pokud jde o obranu arabských sunnitských spojenců, jako je Saúdská Arábie, Obama poznamenal, že tyto státy jistě čelí mnoha zahraničním hrozbám, ale jsou tu i hrozby vnitřní. Od jejich vlád se odklání vlastní obyvatelstvo, mládež trpí nezaměstnaností, státní ideologie jsou nihilistické a destruktivní a lidé někdy dospívají k názoru, že nemají šanci své problémy s někým řešit. Mladí pak pro sebe nevidí jinou příležitost než Islámský stát. „Tohle se nevyřeší invazí do Íránu. Jde o plody nespokojenosti uvnitř jejich vlastních zemí.“

V Kongresu si chce Obama uchovat výlučnou prezidentskou pravomoc uzavírat zahraniční závazky bez souhlasu zákonodárců. Hledá pouze cestu, jak Kongresu umožnit nějaký nezávazný komentář dohody s Íránem.

Oskar Krejčí: Čeká Írán osud Severní Koreje?


Spojené státy chtějí dohodou využít příležitosti, že nový íránský prezident Hasan Rúhání je mnohem pragmatičtější než jeho předchůdci. Obama potvrdil také svou četnou korespondenci s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Chameneím, ze které vyplynulo, že íránští vyjednavači dostali prostor, aby jednání dovedli do úspěšného konce.

„Je nám jasné, že vojenský útok nebo série vojenských útoků mohou íránský jaderný program na nějaký čas zabrzdit, ale zcela určitě Írán ještě více povzbudí v honičce za bombou a poskytnou záminku pro návrat stoupenců tvrdé linie, kteří budou argumentovat: Tady vidíte, co se stane, když Írán bombu mít nebude – Amerika zaútočí.“

Naopak, pokud Írán opravdu usiluje o mírový jaderný program, bude poprvé účinně kontrolovatelný. „Je tu jasná volba: Írán nepotřebuje jaderné zbraně, aby se stal regionální mocností.“

„Dokonce i ti, koho považujeme za umírněné a reformisty, podporují pokračování určité formy íránského jaderného programu. Je jasné, že nepřistoupí na úplnou kapitulaci. Potom ale žádný íránský vůdce nemůže přistoupit na požadavky, které předložil premiér Netanjahu.“

(rp,prvnizpravy.cz,zbyněkfiala,vasevec.cz,foto:arch.)