Kromě toho USA dostane na Středním Východě nesmazatelnou nálepku jako nespolehlivý spojenec.

Západ však v posledních dvou letech ztrácí v Sýrii vliv a možná to bude reakce Ruska a Íránu, které mají v Sýrii pozemní  síly a mohou  se zapojit  do bojů.  Jejich reakce může také odhalit více o dlouhodobé budoucnosti osmileté občanské války v Sýrii.

Rusko a Írán se určitě pokusí využít chaosu vyvolaného stažením USA ze Sýrie a tureckou vojenskou operací, píše Guardian. Bez Washingtonu má Moskva nejen možnost ukázat, že Spojené státy jsou „nespolehlivým spojencem“, ale také uzavřít „dohodu století“, pouze k tomu bude nutné najít způsob, jak smířit Kurdy, Damašek a Ankaru.

Ruský prezident Vladimir Putin, který usiluje o posílení vlivu své země v regionu, si nenechá ujít příležitost věnovat pozornost „zradě Kurdů“ Spojenými státy: „Když je všechno špatné, Spojené státy vás nepodpoří ... vzpomeňte na Rijád.“

Moskva však chce také ukončit občanskou válku v Sýrii. Podle The Guardian je pravděpodobné, že bez USA v dohledu  bude Putin schopen uzavřít svůj vlastní „obchod století“ mezi Erdoganem, Damaškem a Kurdy.

Od samého začátku ruské operace na podporu prezidenta Bašara al-Asada v Sýrii v roce 2015 se Moskva začala pokoušet tiše chopit se politické iniciativy k vyřešení konfliktu.  OSN pod tlakem Kremlu muselo počítat s formátem Astana, v jehož rámci se vedla jednání mezi Íránem, Tureckem a Ruskem, což nakonec vedlo k vytvoření syrského ústavního výboru. Tuto myšlenku poprvé předložil Vladimír Putin. Hlavním úkolem výboru je vypracovat novou ústavu a připravit se na volby.

Jak uvedl zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Geir Pederson, jedná se o „první skutečnou politickou dohodu“ mezi Damaškem a opozicí, z čehož vyplývá dohoda všech ostatních zprostředkovatelů. Výbor bude sestávat ze 150 osob zastupujících vládu Asada, opozici a syrskou veřejnost. První schůzka se bude konat v sídle OSN v Ženevě dne 30. října.

Ve výboru však nejsou zastoupeny všechny kurdské síly. Například Asad nechtěl, aby se s osudem země spojili zástupci Kurdistánské dělnické strany spojené s lidovými sebeobrannými silami, protože Damašek je považuje za hrozbu syrské územní jednoty.

Jak však The Guardian zdůrazňuje, výbor je Putinova iniciativa a očividně se mu nebude líbit, pokud konflikt na severovýchodě země ohrozí tuto myšlenku. Aby se tomu zabránilo, může se ruský prezident pokusit využít tureckou invazi jako způsob smíření Kurdů a Damašku.

Je známo, že ruský prezident vyzval Erdogana k tomu, aby „situaci pečlivě zvážil, aby nepoškodil celkové úsilí o vyřešení syrské krize“. Putin nechce zkazit vztahy s Erdoganem a Ankarou, kterou se Moskva snaží stáhnout z „orbity NATO“ a které i přes rozhořčení aliance již prodalo Rusko své systémy protivzdušné obrany.

Co se týče syrské otázky a Turecka, Putin navrhuje obnovit Adanskou dohodu podepsanou v roce 1998. Podle podmínek dokumentu uznává Damašek znepokojení Turecka ohledně Kurdské strany pracujících, ale Ankara nezasahuje do vnitřních záležitostí Sýrie výměnou za bezpečnostní záruky syrské vlády. O otázce syrských uprchlíků v Turecku by se nemělo rozhodovat ani jejich vyhoštěním zpět, ale koncem občanské války.

Jak tvrdí The Guardian, řešení krize tak či onak vyžaduje dohodu mezi Kurdy, Syřany a Turky. „Pokud Putin může dosáhnout takové dohody, bude to opravdu dohoda století."

Pokud k tomu nedojde, pak možná alespoň dospěje Putin k dohodě s Trumpem, že Blízký východ přináší jen „písek a smrt“, uzavírají noviny.