Podle rozšířené verze chce Trump držet Moskvu od Pekingu. To je jistě důležitý bod, který může mnohé ovlivnit. 

Na jedné straně takové „mega-výměny“ vypadají nerealisticky. 

• Za prvé, Ukrajina sama o sebe nemá pro Spojené státy tak vážný zájem, aby kvůli ní uzavíraly nějaké globální „dohody“ s Ruskou federací. Celkově vzato žádná z variant vývoje událostí na Ukrajině (včetně úplné porážky ukrajinských ozbrojených sil a kapitulace Kyjeva) není pro Washington kriticky špatná. Američané nakonec ztrátu Afghánistánu přežili celkem bezbolestně. Ukrajina není Mexiko a Kanada, situace, která přímo ovlivňuje Spojené státy. A to ani na Středním východě, kde je situace pro Ameriku důležitá, jelikož se tam určuje cena ropy. Žádné globální procesy ani trhy kriticky nezávisí na situaci na Ukrajině.
• Za druhé, pokud jde o Trumpovy pokusy odtáhnout Rusko od Číny, Spojené státy nebudou moci nabídnout Moskvě nic na oplátku. Sám Trump se nyní zaměřil na evropský energetický trh, který by pro Rusy mohl nahradit čínský trh, a požaduje, aby Evropané nakupovali více americké ropy a plynu. 
  

Na druhou stranu americká média často psala, že mezi Trumpem a Putinem již delší dobu probíhá zákulisní dialog.

Financial Times: Dohoda mezi velmocemi bez záruk pro Ukrajinu

Kromě toho Trumpova otevřeně demonstrovaná touha odlehčit americké „břemeno“ bezpečnosti v Evropě (s cílem přesunout více pozornosti na Čínu), stejně jako minimalizovat pravděpodobnost přímé války mezi Spojenými státy a Ruskem (kvůli hrozbě eskalaci v jadernou válku) může motivovat novou vládu ve Washingtonu k určitým dohodám s Putinem. Například o zmrazení rozšiřování NATO na východ a omezení aktivity USA v postsovětském prostoru.