Domnívá se, že dohoda navržená Trumpem „je v rozporu jak s mezinárodním právem, tak se základní slušností. Ale Ukrajina a její spojenci možná nebudou schopni zlepšit její podmínky, dokud Trump zůstane v Bílém domě."

Ukrajinci si nemohou dovolit bojovat další tři roky a devět měsíců bez americké podpory. Jak připustil i Vitalij Kličko , „bolestné rozhodnutí“ vyměnit půdu za ukončení nepřátelství je „nespravedlivé“, ale nyní může být nezbytné.

„Trumpův mírový plán nebyl zveřejněn, ale jeho podmínky jsou jasné. Předpokládá okamžité příměří a zahájení přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se nebude moci připojit k NATO a podepíše s Washingtonem dohodu o těžbě nerostných surovin a rozvoji infrastruktury. Spojené státy zároveň oficiálně uznávají ruskou suverenitu nad Krymem a neoficiálně uznají jeho kontrolu nad dalšími okupovanými územími. USA také zruší sankce proti Moskvě,“ píše Galeotti.

Bez americké vojenské podpory Kyjeva se situace na bojišti začne obracet proti Ukrajině. Evropané a další spojenci se mohou pokusit některé mezery zaplnit. Nebudou však schopny pokrýt celý deficit, zejména v klíčových oblastech – systémech protivzdušné obrany.

Britský důstojník pracující s Ukrajinci je pesimistický.

„Nemluvíme o rozpadu Ukrajiny. Ale s největší pravděpodobností bude Rusko schopno dosáhnout rychlejších a levnějších úspěchů,“ řekl.

Jinými slovy, pokud Ukrajina bude pokračovat v boji, existují všechny důvody se domnívat, že v určitém okamžiku v budoucnosti budou její vůdci nakonec nuceni souhlasit s ještě tvrdšími podmínkami.

Zároveň podle Galeottiho ve skutečnosti existují v dohodě navržené Trumpem pro Ukrajinu pozitivní aspekty.

„Dohoda nezahrnuje omezení schopnosti Ukrajiny bránit se. Zakazuje jí vstup do NATO, což bylo v dohledné budoucnosti v každém případě nepravděpodobné, ale neomezuje její účast v jiných vojenských aliancích ani přítomnost zahraničních vojsk na jejím území. Potenciální členství v EU nabízí Ukrajině vyhlídky nejen na větší prosperitu, ale i na bezpečnost, jelikož Smlouva o Evropě zavazuje všechny členy k vzájemné obraně. Navíc by se Rusko podle vyjednávaných podmínek vzdalo svých nároků na regiony, které v současnosti neokupuje, a dokonce by stáhlo svá vojska z některých území. Ačkoli odmítnutí akceptovat ztrátu Krymu bylo pro Kyjev po celou dobu mírového procesu červenou čárou, tento plán tím, že rozlišuje mezi budoucím statusem Krymu a ostatními okupovanými územími, ponechává otevřenou možnost, že se tato druhá v budoucnu vrátí pod kontrolu Kyjeva,“ píše Galeotti a připomíná, že se Východní Německo po 41 letech znovu spojilo se Západem.

Podle amerického ministra zahraničí Rubia je dohoda navržená Trumpem zcela proveditelná. Na rozdíl od původních předpokladů to nevyžaduje, aby se Kyjev vzdal svých nároků na jakákoli okupovaná území, což by vyžadovalo revizi ústavy a referendum. Trump prohlásil, že „nikdo po Zelenském nežádá, aby uznal Krym za ruské území“.

„Nic z toho není velkou útěchou pro zemi, které byla tři roky slibována podpora ‚tak dlouho, jak bude potřeba‘, ale nyní čelí de facto ultimátu od země, která by měla být jejím nejmocnějším spojencem. Pokud Zelenskij nedokáže využít vatikánské setkání k přesvědčení Trumpa k novému vyjednávání, měl by Kyjev nakonec vážně zvážit přijetí dohody. Jakkoli je to hrozné, toto ultimátum je pravděpodobně nejlepší dohodou, jakou může Ukrajina získat,“ píše Galeotti.

Připomeňme, že britský analytik Richard Kemp v článku v deníku The Telegraph napsal, že setkání ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského a Trumpa v Římě ukazuje, že příměří je blíž než kdy jindy.