Podle jeho názoru „nikdo nemá morální nebo zákonná práva", aby Ukrajině zabránil uskutečnit takovou iniciativu," napsala ukrajinská publikace „Levý břeh“.

Ukrajina potřebuje vytvořit strategické odstrašující prostředky, řekl tajemník Rady pro národní bezpečnost a obranu Ukrajiny Oleksandr Turčynov. A měl na mysli jaderné zbraně včetně raketových nosičů.

„Máme před sebou velmi vážný úkol. Do doby, než se Ukrajina stane členem NATO, a to není blízká vyhlídka, jsme nuceni se spoléhat pouze na sebe. Co může zastavit agresivní jaderný stát od masivní invaze? Pouze moderní, mocné odstrašující zbraně. Ať se to naším partnerům líbí nebo ne, ale musíme pracovat na takové strategické zbrani, zbraněmi, které mohou účinně zničit nepřítele v libovolné vzdálenosti,“ citoval Turčynovanov „Levý břeh“.

Podle něj „pacifismus, který byl na konci minulého století, už není, a pravděpodobně nebude ... Budapeštské memorandum, které nám dávalo výměnou za jaderné odzbrojení bezpečnostní záruky nemá ani cenu papíru, na kterém bylo napsáno“.

Podle jeho názoru „nikdo nemá morální nebo zákonné právo" zabránit Ukrajině realizovat takovou iniciativu.

Tuto informaci je třeba doplnit požadavkem, aby Kyjev vyráběl rakety, které by mohly zasáhnout Moskvu a Petrohrad. Prohlásil to bývalý zástupce vedoucího generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny, generálporučík Igor Romanenko.

Jak řekl v rozhovoru pro „Obozrevatel", Ukrajina by měla pracovat na zlepšení dosahu raket „Harpuna" a „Grom-2". Podle Romanenka by měly mít dolet několik tisíc kilometrů, aby mohly pokrýt evropskou část Ruska.

„Do Moskvy, do Petrohradu. A to bez legrace Je to velmi vážný okamžik," zdůraznil Romanenko.

Připustil sice, že Kyjev by mohl čelit mezinárodním sankcím kvůli doletu raket, neboť má Ukrajina povoleny střely „země - země“ s doletem až 300 km. Nicméně podle generála by Ukrajina mohla obejít tato omezení, kdyby měla rakety vypouštěné ze vzduchu letadly.

Upřimně řečeno, představa, že má současné nezodpovědné nacionalisticko-kleptomanické oligarchické vedení Ukrajiny v rukou jaderné zbraně a jejich nosiče, musí být černou můrou nejen proto Rusko, ale stejně tak pro Západ. A při problémech a jadernými programy Íránu a Severní Koreje, je velmi nepravděpodobné, že by mezinárodní společenství a nakonec i země NATO s něčím takovým souhlasily.

Jestli to signalizuje změnu přístupu lídrů Ukrajiny k jadernému statutu země není ještě zřejmé. Ale v případě Turčynova se nejedná o nějakého chilialisticky válečně naladěného poslance, ale o jednu z nevlivnějších osob na Ukrajině.

A na závěr si lze položit jednu otázku, kterou kdysi vznesl v souvislosti s ukrajinskými úvahami o tom, pořídit si jaderné zbraně, jeden analytik: Postupovalo by Rusko podobně jako Izrael a vybombardovalo by preventivně ukrajinská jaderná zařízení jako izraelské stíhačky v Íránu a Sýrii? A hodlá Západ nechat dojít ze řetězu utrženou Ukrajinu až do takové situace?