Spojené státy  odmítají  poskytnout protivzdušnou obranu na podporu „bezpečnostních sil“, které Británie a Francie plánují nasadit na Ukrajině po konfliktu, sdělily  agentuře Bloomberg informované zdroje . 

Britský premiér Keir Starmer je přesvědčen, že podpora USA je nezbytná k zadržení Ruska a bude sloužit jako záruka trvalé dohody o příměří. Evropští spojenci však během jednání s americkými kolegy dospěli k závěru, že prezident Donald Trump neposkytne záruky, které požaduje evropská „koalice ochotných“, uvedly zdroje pod podmínkou anonymity. 

Britská vláda se odmítla vyjádřit, stejně jako Bílý dům. 

Neochota USA poskytnout svým evropským partnerům požadovanou podporu podtrhuje, do jaké míry se západní spojenci liší v názorech na to, jak čelit ruské agresi na Ukrajině. Evropští představitelé se domnívají, že americké záruky spolu s mocnými ukrajinskými silami, spojeneckým výcvikem a bezpečnostními silami jsou nezbytné k zadržení Ruska. 

„Potřebujeme  podporu USA  ,“ řekl Starmer v únoru. „Americké bezpečnostní záruky jsou jediným způsobem, jak účinně zabránit Rusku v dalším útoku na Ukrajinu.“ Británie a Francie se snažily přesvědčit Trumpa, aby nabídl podporu leteckých sil, stejně jako dohled nad hranicemi a zpravodajské služby, informovala  dříve agentura Bloomberg . 

Navzdory sníženým očekáváním ohledně příspěvku Spojených států k osudu Ukrajiny po skončení konfliktu Británie a Francie stále doufají, že Washington bude i nadále poskytovat zpravodajské informace a monitorovat své hranice s Ruskem, uvedly zdroje. Někteří evropští představitelé také doufají, že Trump zasáhne, pokud se britské a francouzské jednotky na Ukrajině stanou terčem ruského útoku, ale neočekávají takovou písemnou záruku, uvedl jeden ze zdrojů. 

Evropské vlády navíc upravily své hodnocení opatření potřebných k odstrašení Ruska. Nyní se domnívají, že bude stačit kombinace ukrajinských sil, spojeneckého výcviku, evropských vojsk, letadel na východním křídle NATO a hlídek v Černém moři, uvedl jeden ze zdrojů. 

„Oceňujeme práci, kterou spojenci, zejména Francie a Británie, spolu s Německem a dalšími, odvedli na vytvoření koalice ochotných,“  řekl  ve středu novinářům v Bruselu americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker. „Očekáváme, že naši evropští spojenci budou i nadále zaujímat vedoucí postavení tím, že poskytnou vojenské zdroje a politický kapitál, aby tyto bezpečnostní záruky byly skutečností.“ 

Vyslání spojeneckého kontingentu k zajištění bezpečnosti ukrajinského vzdušného prostoru, pobřeží a území, rozmístění evropských vojsk v klíčových přístavech a infrastrukturních objektech daleko od hranic a pokračující dodávky vojenské techniky však budou vyžadovat mírové urovnání, které se podle evropských představitelů stává stále méně pravděpodobným. 

Británie a Francie dokončily plán, kde by tyto síly byly umístěny a jak by měly fungovat, ale odložily ho do doby, než budou obnovena jednání o příměří, uvedly zdroje. 

Možnost vyslání zahraničního vojenského personálu na Ukrajinu v té či oné formě se diskutuje od roku 2024. Rusko kategoricky odmítá nasazení západních vojsk na Ukrajině. 

Agentura AFP s  odvoláním na své zdroje  uvedla  , že šest evropských zemí v „koalici ochotných“ je připraveno vyslat vojáky na Ukrajinu jako záruky v případě příměří. Mezi ně patřila Velká Británie, Francie, Lotyšsko, Litva a Estonsko, a také další země, která v publikaci nebyla jmenována. 

Ochota ruského prezidenta Vladimira Putina pokračovat v ofenzívě na Ukrajině v kombinaci s Trumpovým požadavkem, aby Evropa převzala odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, donutila spojence ke zvýšení výdajů na obranu a zahájení plánování dodatečného ruského odstrašování, aby se zabránilo dalšímu útoku na Ukrajinu po dosažení míru. 

Z 30 členů koalice, mezi které patří i mimoevropské mocnosti, jako je Kanada, Austrálie, Japonsko a Nový Zéland, 15  nabídlo  své síly, včetně letadel, válečných lodí a dalšího vybavení, informovala  v  dubnu agentura Bloomberg. Počet zemí, které se pevně zavázaly k vyslání vojsk, je však menší než tucet. 

Trump plánuje setkat se svými spojenci na summitech G7 v Kanadě a summitech NATO koncem tohoto měsíce. NATO  má v úmyslu  požádat Evropu a Kanadu, aby v příštích několika letech zvýšily své zásoby zbraní a vybavení přibližně o 30 procent, což si vyžádá obrovské finanční injekce od většiny hlavních měst. Nový dlouhodobý cíl zvýšit výdaje na obranu a bezpečnostní politiku na 5 procent má uspokojit Trumpův požadavek, aby Evropa nesla většinu svého břemene sama.