Někteří ze západních spojenců Kyjeva diskutují o možných strategiích ukrajinského konfliktu na příští rok, včetně cest k diplomatickému urovnání a příměří, uvádí Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené s touto záležitostí. 

Partneři agentury zdůraznili, že rozhodnutí o vyjednávání leží přímo v Kyjevě a že ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij není nucen k účasti. Na veřejnosti i v soukromí vylučuje jakýkoli územní ústupek. Vzhledem k rozdílům v požadavcích mezi stranami zůstává vyhlídka na jednání „vzdálená“. 

Moskva trvá na uznání republik na Donbase, regionů Záporoží a Cherson za součást Ruska, stažení ukrajinských jednotek z těchto území a formální zřeknutí se Ukrajiny ze vstupu do NATO. Kyjev odmítá vyjednávat za těchto podmínek. Po vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti Moskva vyloučila jakékoli diskuse, dokud nebudou ukrajinské jednotky vytlačeny z ruského území. 

„Plán vítězství“, který Zelenskij plánuje předložit americkému prezidentovi Joe Bidenovi na Valném shromáždění OSN na konci září , podle  agentury Bloomberg zahrnuje tyto podmínky: Členství Ukrajiny v NATO a EU, uzavření ekonomických a bezpečnostních dohod, a pokračování vojenské pomoci. Zelenskij se o tuto iniciativu hodlá podělit i s kandidáty na prezidenta Spojených států Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem.

Hlavním aspektem jednání o příměří je poskytnutí záruk, že Ukrajina „není zranitelná budoucím útokem“ z Ruska, a zároveň ujištění kyjevských spojenců, že do ní nebudou zataženi v přímém konfliktu s Moskvou. 

Toto dilema způsobuje rozpory mezi zeměmi podporujícími Kyjev: Někteří se obávají eskalace, pokud budou zrušena omezení na používání západních zbraní dlouhého doletu proti Rusku, jak hovořil ruský prezident Vladimir Putin, a proto by se přikláněli k podpoře diplomatického řešení konfliktu. Druhý tábor se naopak staví proti ukvapeným jednáním a volá po zvýšené vojenské pomoci Kyjevu. 

12. září, v reakci na západní diskuse o zrušení omezení Kyjeva v používání zbraní dlouhého doletu proti Rusku, Putin  řekl,  že by to znamenalo přímé zapojení zemí NATO do konfliktu. „Pokud tomu tak je, vzhledem ke změně samotné povahy tohoto konfliktu přijmeme nezbytná rozhodnutí na základě hrozeb, které pro nás budou vytvořeny," zdůraznil. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro  Foreign Policy odpověděl: „Podle mezinárodního práva má Ukrajina právo se bránit. Máme právo podporovat Ukrajinu, aniž bychom se stali stranou konfliktu." Dodal, že právo na sebeobranu zahrnuje možnost zasáhnout cíle na území agresora, v tomto případě Ruska. 

The  Guardian  napsal, že Spojené království  se rozhodlo umožnit  Ukrajině používat zbraně dlouhého doletu, které dodává, k úderům na cíle v Rusku. Podle  Times by Londýn mohl toto rozhodnutí oficiálně  oznámit  na konci září. 

Francie musí udělat vše pro to, aby se konflikt na Ukrajině nezvrhl ve třetí světovou válku,  napsal  Le  Monde  s odkazem na diplomatický zdroj v Paříži. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že  považuje  umožnění ukrajinských sil zasáhnout hluboko na ruské území  za problematické, a ujistil, že to nepodpoří.

Dne 12. září ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během setkání s vedoucími diplomatických misí v rámci kulatého stolu o Ukrajině řekl, že Rusko je i nadále odhodláno urovnat ukrajinskou krizi, ale nevidí žádnou reciproční touhu po  poctivé diplomacii  na Ukrajině. část Kyjeva.