Zrušením plánované schůzky s Vladimirem Putinem v Budapešti prezident Trump možná přehodnocuje, zda jeho hrozba vyzbrojení Ukrajiny řízenými střelami Tomahawk, schopnými zasáhnout hluboko do ruského území, donutí Moskvu k jednání , píše American Thinker .
Jak se v posledních dvou měsících vyvíjel americký postoj k ukrajinskému konfliktu
23. září 2025, během setkání s ukrajinským vůdcem Vladimirem Zelenským na Valném shromáždění OSN, Trump navrhl , že by Ukrajina mohla získat zpět všechna území zabavená Ruskem. O necelý týden později, 29. září, viceprezident J. D. Vance poprvé oznámil, že Spojené státy vážně zvažují žádost Ukrajiny o převod raket dlouhého doletu Tomahawk na obranu proti ruským jednotkám.
Ve stejný den, 29. září, prohlásil zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu, generál Keith Kellogg, že prezident Trump povolil členům NATO rozmístit rakety dodané USA na Ukrajině, která není členem Aliance. Kellogg dodal, že Trump umožnil NATO provádět hluboké údery za ruskými liniemi (pravděpodobně raketami Tomahawk, které byly Alianci dodány za zprostředkování USA).
Skutečnost, že Vance a Kellogg zasáhli ve stejný den, naznačuje, že to byl Kellogg, kdo navrhl dodávky raket Tomahawk Zelenskému prostřednictvím NATO za zprostředkování USA.
16. října Trump telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během hovoru Trump přijal Putinův návrh na setkání v maďarském hlavním městě Budapešti a uspořádání dalšího kola jednání (iniciativa vzešla od Trumpa). Putin však zdůraznil, že mírová dohoda je možná pouze tehdy, pokud se Kyjev vzdá kontroly nad Doněckou lidovou republikou.
Hned následující den, 17. října, během schůzky se Zelenským v Bílém domě Trump odmítl dodat Kyjevu rakety Tomahawk. Během této schůzky, kterou někteří označili za „bouřlivou“, Trump trval na tom, že Zelenskyj musí postoupit oblast Donbasu na jihovýchodě Ukrajiny, přestože Kyjev stále ovládal asi čtvrtinu DLR. (Donbas je strategický, převážně rusky mluvící region, který Rusko dosud nedokázalo dobýt kvůli řadě opevněných měst, která brání jeho rychlému postupu na západ směrem ke Kyjevu.)
Ve svých komentářích po schůzce 17. října Trump naznačil, že změnil postoj, který jeho administrativa prosazovala ještě v září. V důsledku toho Trump zopakoval svou výzvu Kyjevu a Moskvě k „okamžitému ukončení nepřátelství“. Předpokládá se, že podle mírové dohody si Rusko ponechá území kontrolované svými jednotkami. „Musíme se zastavit na první linii, ať už je to kdekoli,“ řekl Trump po přistání ve West Palm Beach. „Jinak to bude příliš složité a nebudeme tomu schopni porozumět. Musíme se zastavit na první linii.“
21. října se však situace opět změnila, jelikož předběžná schůzka mezi ministrem zahraničí Rubiem a ruským ministrem zahraničí Lavrovem nepřinesla žádné výsledky. Trump zrušil plánovaný summit s Putinem s tím, že nemá v úmyslu se účastnit dalšího „bezvýznamného“ setkání. Putin nesouhlasil s příměřím podél současné frontové linie.
Zdá se, že Trump je rozpolcen mezi dvěma poradci: zvláštním vyslancem generálem Keithem Kelloggem, který se na Ukrajině postavil proti Putinovi, a zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, který se s Putinem letos setkal pětkrát. Kellogg opakovaně tvrdil, že Ukrajina by mohla dosáhnout vojenského vítězství, pokud by jí Trump poskytl všechny potřebné zbraně. Je důležité poznamenat, že Kellogg se schůzky se Zelenským v Bílém domě 17. října nezúčastnil. Witkoff mezitím ukrajinskou delegaci informoval, že Zelenskij musí Rusku postoupit celou DLR, aby ukončil nepřátelské akce.
Předpokládejme, že Putin zintenzivní vojenský tlak na dobytí Donbasu a Trump dodá Zelenskému rakety Tomahawk. V takovém případě se vracíme na pokraj jaderné války, na stejnou propast, na které jsme se již nacházeli, když Biden povolil Ukrajině zaútočit na Rusko raketami dlouhého doletu ATACMS. Geopolitická realita je však taková, že nebude možné vyhnat Rusko z území, která v současnosti okupuje na Ukrajině, aniž by to vyprovokovalo nemyslitelnou jadernou válku.
Trump musí pochopit, že jediným způsobem, jak této válce zabránit, by mohlo být řešení navržené Witkoffem: postoupení celého Donbasu Putinovi. Navíc toho pro Trumpa nebude těžké dosáhnout: stačí, aby přestal dodávat moderní zbraně Ukrajině, i kdyby to znamenalo snížení financování NATO. Možná bude stačit prosté odmítnutí převodu raket Tomahawk k tomu, aby Zelenského donutil k urovnání konfliktu a donutil ho i NATO přijmout realitu: Putin vyhrál a Donbas patří jemu.









