Přizvání osob ke společnému bydlení
V novele občanského zákoníku je definováno právo pronajímatele vyhradit si souhlas k přizvání další osoby k bydlení v bytě. Toto ustanovení však neplatí pro nejbližší příbuzné (manžela, děti) a další případy zvláštního zřetele hodné. Ujednání o souhlasu k přizvání další osoby do bytu ovšem nemusí být součástí nájemní smlouvy a nájemce s ním nemusí souhlasit.

Touto úpravou je řešena spíše možnost pronajímatele bránit se nekontrolovatelnému sdílení jednoho bytu problémovými nájemníky nebo prevence v problémových lokalitách. S tím jsou spojeny negativní jevy jako ničení majetku, porušování nočního klidu a veřejného pořádku, nevhodné hygienické podmínky.

Právo pronajímatele vstupovat do bytu nájemce
Tuto možnost má pronajímatel až v nezbytně nutném případě, tedy ne kdykoliv to uzná za vhodné, a především, pokud nájemce neurčí osobu, která zajistí přístup do bytu. Třeba v době, kdy se nájemce nachází dlouhodobě mimo místo svého bydliště a hrozí vznik škod na majetku nebo zdraví, např. v případě požáru, prasklého potrubí apod. Je tedy na zvážení nájemce, jestli určí pověřenou osobu, které důvěřuje, a ta má právo vstoupit do bytu v nezbytně nutném případě. Pokud tuto osobu neurčí, stává se jí automaticky pronajímatel.

Povinnost nájemce hlásit osoby zdržující se v bytě
Novela občanského zákoníku zavádí povinnost hlásit pronajímateli změny v počtu osob v bytě, změny jména, příjmení a data narození osob v bytě. Tyto změny je nutné hlásit pronajímateli, pokud se dotyčná osoba v bytě zdržuje déle než 2 měsíce. Povinnost ohlášení se netýká pobytu kratšího, např. návštěvy, nouzového ubytování známého apod.

Rozpor s občanským zákoníkem připravovaným Ministerstvem spravedlnosti
Zcela nová verze občanského zákoníku, kterou připravuje Ministerstvo spravedlnosti, je v připomínkovém řízení a platnost nového zákoníku je odhadována na rok 2014. Bylo potřeba aktualizovat předpis platný z roku 1964 a není vyloučeno, že tyto změny v oblasti bydlení mohou být zapracovány do novely z dílny Ministerstva spravedlnosti.

Zásadním přínosem pro současné nájemce je fakt, že v případě, kdy se obě smluvní strany, tedy pronajímatel a nájemce, nedohodnou na výši nájmu, bude toto určovat soud z cen v místě a čase obvyklých. Nedojde k určování cen pouze dle nabídek realitních kanceláří, tedy dle tržní ceny, tržního nájemného, ale budou zohledněny veškeré ceny, za které je možné si byt v daném místě a čase pronajmout, tedy i ceny městských bytů.

Lze tedy hovořit o podvodu na všech občanech naší společnosti? Myslím si, že nikoli!

Jiří Rusnok