Jan Campbell: Jenom nesmyslnost, nebo víc?

KOMENTÁŘ

Dostal jsem k okomentování text nazvaný Tchajwanské jablko sváru (25.5.2020), ve kterém autor - politolog Oskar Krejčí rozebírá politické i historické souvislosti tchajwanské otázky a ukazuje na nesmyslnost jednání některých českých politiků.

4. června 2020 - 07:00
Důvodem prosby je, že tázající osoba ví o práci autora příspěvku na obsáhlejším, širší veřejnosti neurčeném pojednání Čínsko – Tchajwanské otázky ve vztahu k plánovaným jednáním ČLR s EU a summitu 17+1.

K obsahu textu rozděleného na části Čína jako plurál – USA versus ČLR – Čína jako singulár – Kolonialisté útočí – Konsensus 1992 – Senát a Čína -  se nebudu podrobně vyjadřovat. Je jasně strukturován, srozumitelně napsán, podložen historickými fakty a čtyřmi odkazy na literaturu. Text mluví a stojí sám za sebe a nepotřebuje interpretaci. Nehledě na uvedené, závěr komentáře se mi jeví typicky česky opatrný a nepředstavující ani zdvořilou žádost známého občana - politologa ČR druhému nejvyššímu představiteli státu o srozumitelné vysvětlení záměru návštěvy Tchaj-wanu. To přestože je zřejmé, že rozhodnutí o návštěvě předsedy Senátu PČR se věnuje nejenom ze strany politiků více zdrojů, než je rozumné. Politické reality v EU, ČLR a velké části světa přesvědčivě indikují, že návštěva je víc, než nesmyslnost. Proto dává smysl imperativ. Oskar Krejčí se ho zalekl. Imperativní závěr komentáře by mohl iniciovat diskuzi a začít osvětlovat cestu do hloubky znalostí a suverenity osobnosti předsedy Senátu PČR a k odpovědím na otázky kladené během veřejné diskuze.

Není návštěva jako návštěva

Připomínám jako host v ČR, že nemám žádný zájem se vměšovat do vnitřních záležitostí ČR. Přesto si ale beru právo jako občan členského státu EU konstatovat, že přibližující se rozhodnutí o cestě, včetně zřeknutí se cesty, nebo dokonce ohlášení data návštěvy Tchaj-wanu předsedou Senátu PČR působí zmateně nejenom v české kotlině, ale i v EU, jejímž je ČR členem. Již proto případná návštěva nemá pouze národní charakter a význam. Rozhodnutí předsedy Senátu PČR bude mít odezvu a následky, nejenom v EU a nehledě na skutečnost, že již dnes je zcela jedno, jak se pan předseda rozhodne. EU pověřila, respektive pověří SRN prostřednickou rolí v boji mezi USA a ČLR. V ČR by si to měla plně uvědomit vláda, jí podřízené MZV a samozřejmě i Senát PČR a občané se zájmem o zahraniční vztahy.

Co se týče přípravy na zasedání a jednání EU s ČLR ohledně nové investiční dohody a jednání ve věci projektu 17+1 je absolutně nezbytné, v kontextu tří hlavních prvků krize západního systému (hospodářské – politické a finanční) vyvíjet veřejný tlak na představitele členských států EU s cílem jasného a bezpodmínečného přiznání principu jedné Číny, jednoho státu a dvou modelů a v neposlední řadě zřeknutí se jakékoliv konfrontace EU a její členských států s ČLR potenciálně vyplývající ze spojenectví s USA. Ty jednají čistě ve svém zájmu, intenzivně rozvíjejí víceúrovňovou hybridní smart – soft – hard válku s ČLR, jejíž následky mohou být pro EU osudové. Omezená suverenita EU, o členských státech EU typu ČR jako slouhy dvou pánů nemluvě, nemá v tvořícím se novém uspořádání světa rozhodující vliv ve sféře ideologicko – hodnotové, hospodářské, politické a vojenské.

Politické elity ČR mají všechny možnosti s pomocí svých poradců a jim dostupných informačních zdrojů dovodit si ze srovnávacích studií v uvedených oblastech následující:
  1. Všeobecně na světové scéně, v Asii a Jihovýchodní Asii specificky platí, že USA již nenávratně ztratily rozhodující vliv na vývoj v uvedených regionech včetně Tchaj-wanu. To nehledě na to, kolik pobřežních a jiných obranných systémů USA mu prodají, kolik protestujících, prokazatelně narušující platné zákony ČLR se bude dočasně ukrývat na Tchaj-wanu a jaká by nebyla materiální a nemateriální podpora čínské páté kolony ze strany USA a UK.
  2. Žádnou světovou ani regionální mocností přiznaná paní prezidentka Cchaj Jing-wen (1956) reagovala v lednu 2019 negativně na otevřený dopis prezidenta Si ohledně modelu jedna země - dva modely s odůvodněním jí odmítnutém Konsensu roku 1992. Nesouhlasím s interpretací Oskara Krejčího, že Je to tak trochu „konsensus bez konsensu“ – bez dohody, jak má jednotná Čína vypadat. Podrobnější důvod nesouhlasu vyplyne ke konci příspěvku.
  3. Projevem paní Cchaj Jing-wen 20. května 2020 začala bít její poslední hodina u moci. Během ní má pouze dvě reálné možnosti: Ze všech sil a se všemi dostupnými prostředky z  Tchaj-wanu a zahraničí iniciovat co nejdříve separatistický blitzkrieg, nebo to vzdát a začít raději dnes než zítra balit kufry v prezidentském paláci. Nezmůže-li se totiž paní Cchaj Jing-wen na vítězný separatistický blitzkrieg v době co nejbližší a přežije li válku, v níž ona může zvítězit pouze ve snu a po přijetí drog nebo ve stavu těžké patologie, bude z ní v nejlepším případě chromá husa. Sázet na paní a jí vedenou politickou stranu DPP s takovými šancemi a to vše době občanského a prezidentského řádění v USA může jenom nerozumný a pošetilý člověk, nebo hřiby a hřibové a s nimi vymírající koláři s omezenou profesní budoucností. Proč?


Krátká vysvětlení A - F

A) Dřívější kuomintangská vláda na Tchaj-wanu přiznala, že rozpory mají své hranice. To znamená, Tchaj-wan se může pouze integrovat do neustále vyvíjejícího se, tj. živého společenského systému ČLR. Tím je pro KTM sjednocení jako princip vyřešeno a je pouze otázkou času. Proti tomuto tvrzení stojí programová řeč paní Cchaj Jing-wen v den uvedení do funkce 20. května. Řeč paní Cchaj byla přednesena v prozápadním duchu s typickými charakteristikami: Snížení volebního věku z 20 na 18 let v naději získat šanci na přízeň mladé, konzumu propadlé a virtualitě věřící generaci. Založení Komise na ochranu lidských práv pod kontrolou jedné z pěti Jüan, tj. vládních institucí: Výkonný dvůr (行政院), Legislativní dvůr (立法院), Soudní dvůr (司法院), Zkušební dvůr (考試院) a Kontrolní dvůr (監察院). Transformace hospodářské politiky z produkčně – výrobní do high-tech, včetně strategického průmyslu.

B) Protože paní Cchaj Jing-wen si přeje mír jako mnozí z nás, včetně západních politiků a gratulujícího ministra Mike Pompeo, nezapomněla podpořit sen gratulanta o Americko -  Tchaj-wanském partnerství, opakovat odmítnutí modelu jedna země – dva systémy a zmínit se o cílech vojenského průmyslu. Ten představují mj. koncentrace na asymetrické zbraně, údržba vojenských rezerv a demokratický management. V doplnění uvádím tři skutečnosti z mnohých: 1) Společně s blahopřáním ke znovuzvolení připomněl ministr Pompeo výhodnou americkou nabídku námořních torpéd s příslušenstvím za 180 milionů USD, 2) platnost povolení vstupu 7 námořní flotily USA do přístavů Tchaj-wanu vydané US Senátem v roce 2017 a 3) přátelské návštěvy a posilování vojenských sil Tchaj-wanu, například plánovanou koupí Boeing Harpoon Block II a dalších zbytečných nezbytností.

C) Znaky přízně a přátelství USA nemohla paní Cchaj Jing-wen ignorovat v minulosti, a nebude ignorovat ani během jejího druhého a posledního prezidentského vládnutí. Jako příklad uvádím růst vojenského rozpočtu a plán jeho růstu na rok 2020. Výdaje jsou uvedeny v NTD (New Taiwan Dollar, měna, jejímž základem je yuán. 1 NTD je cca 0,30 Euro): 2018 – 327 bilionů (miliard), 2019 - 346 bilionů a 2020 - 411 bilionů. To odpovídá  2,3% HDP a 8.3% růstu vojenských výdajů o proti roku 2019 a 0,2% růstu ve vztahu k HDP roku 2019.

D) Pro hodnocení vztahu ČLR -  Tchaj-wan, ČLR – USA a EU včetně ČR a v neposlední řadě i rozhodnutí týkající se návštěvy Tchaj-wanu druhým nejvyšším představitelem ČR by neměly být ignorovány tři reakce ČLR, jejich pramen, forma a obsah, které přišly po druhém vstupu paní Cchaj Jing-wen do funkce. Reakce ČLR nebudu popisovat ani citovat. Je nesmyslné a hloupost nabízet bezplatné nebo nevyžádané lekce politikům a juniorům bez úcty k historii, filosofii a faktům. Vážný zájemce o téma si může veřejně dostupné informace dohledat sám nebo si je vyžádat u velvyslanectví či konzulátu: 1) Reakce MZV ČLR a v roce 1988 vzniklého (při vládě ČLR) Úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu. 2) Reakce MO ČLR po vstupním projevu musí být hodnoceno ve spojení s prohlášením z 16. května 2020 týkající se záměru Tchaj-wanu koupit zbraně od Francie. Dosavadní zpětná vazba z Francie indikuje, že galský kohout po reakci MO ztratil schopnost kokrhat. 3) Reakce a prohlášení posledního Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ), zjednodušeně 全国人民代表大会.

Na tomto místě připomínám, že zástupci (cca 3 000) jsou voleni na pět let, jsou poslanci lidových shromáždění na příslušných (autonomních) úrovních, voliči mají nad nimi právo kontroly, zahrnují zástupce všech národností, profesí, regionů a společenských tříd. Důležité je také vědět, že jsou povinni odrážet a přihlížet k názorům a požadavkům lidí. V praxi to znamená, že při zasedáních lidových shromáždění a rozhodování o závažných záležitostech nejenom tlumočí stanoviska voličů, ale také realizují právo lidí ovlivňovat politické, ekonomické a sociální záležitosti. Otázka Tchaj-wanu je jednou z hlavních. Protože Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců prakticky funguje jako hlavní legislativní orgán v hranicích vytyčených VSLZ a zároveň je to jediný orgán, který má právo interpretovat ústavu, nikdo v ČLR ani v zahraničí by neměl ignorovat jeho výsledky.

E) Paní Cchaj Jing-wen si však myslí, že je výjimkou bez následků a může konat jinak. Zájemci, včetně poradců předsedy Senátu PČR se mohou seznámit s politicky vážným obsahem její stránky na Facebook ze dne 24. 5. t.r. Obsah se týká především pomoci Hongkongským separatistům, přijetí nové Hongkongské legislativy a provokací vlády ČLR.

F)  Tchaj-wan je historicky, nejpozději od 12. století částí provincie Fu-ťien (福建), v pinyin Fújiàn. Její historie se vyučuje v ČLR. Proto nemůže být pochyb, že by vzdělaní nevěděli nic o kořenech, ze kterých vyrostli. Pro zajímavost uvádím, že pobřeží Fújiànu charakterizují mimo jiné čtyři neolitické kultury spojené se severním pobřežím Zhejiang: Keqiutou kultura (壳丘头文化; c. 6000–5500 BP, or c. 4050–3550 BC), Tanshishan kultura (昙石山文化; c. 5000–4300 BP, or c. 3050–2350 BC), Damaoshan kultura (大帽山文化; c. 5000–4300 BP), Huangguashan kultura (黄瓜山文化; c. 4300–3500 BP, or c. 2350–1550 BC). Dvě podstatně odlišné neolitické kultury existovaly ve vnitrozemí Fújiànu: Niubishan (牛鼻山文化) od 5000–4000 let př.n.l. a Hulushan (葫芦山文化) od 2050 to 1550 př.n.l. V současné době zaujímá provincie se svými 39 miliony obyvatel 17 místo v ČLR a 10 místo, co se týče HDP ve výši 3,58 trilionů NTD (v češtině bilionů tj. cca 315 miliard Euro).

Závěr

Za předpokladu, že předem uvedené je politiky pochopeno a prověřeno s pomocí zdravého rozumu a skutečně platí, že:
  1. Zahraniční politika ČR ctí a i nadále hodlá ctít princip jedné Číny, a ani ve snu nepřemýšlí o diplomatickém uznání Tchaj-wanu jako samostatného státu;
  2. Jak píše Oskar Krejčí - politika jedné Číny není žádný vrtoch Pekingu, ale výsledek tisíciletého vývoje čínského etnika a čínské státnosti, že Moderní pojetí státnosti vychází z představy, že národ je přirozená jednotka a stát instituce umělá;
  3. Chanové tvořící cca 91,6 % obyvatel ČLR a cca 95 % Tchaj-wanu budou ve své většině tíhnout k vytvoření jednoho státu;
  4. ČR nemá prakticky nic k nabídnutí pro jednání s ČLR ani Tchaj-wanem (s 23,6 miliony obyvatel) v oblasti dynamického hospodářství, ideologie, politiky, financí a hodnot charakterizujících tvořící se nové uspořádání v regionech Asie;
  5. Pevninská Čína je pro Tchaj-wan prvním obchodním partnerem s 27,9 % exportu, USA jsou druhým s 14,1 % a Hongkong je třetím s 12,3 % vše v roce 2019 a v době, kdy WTO, WHO a další instituce jsou paralyzované nebo se již hroutí;
  6. Senát PČR a jeho hlavní představitelé jsou alespoň částečně nezávislí, schopni a ochotni chránit zbytek národních zájmů ČR a posílit pozici EK (EU) v plánovaných jednáních s ČLR, předseda Senátu PČR by měl najít odvahu a zříct se návštěvy Tchaj-wanu. To i proto, že nikdy nebude schopný prokázat, že se u něj jednalo o nesmyslnost, že nejednal jako slouha ze strachu a v zájmu cizí moci sídlící mimo EU. Jinými slovy: Nejde o návštěvu, ani o nesmyslnost, ale o víc. Proto je potřeba ptát se a srovnávat.
Podobně jako jde o víc v Babičce Boženy Němcové (1820 – 1862). Text začíná německým mottem, z románu Rytíři ducha (Die Ritter vom Geiste) autora Karl Gutzkowa (1811 – 1878), ze kterého bylo vypuštěno oslovení teuer Communist (drahý komunisto):  Z toho vidíš, že chudí nejsou tak docela ubozí, jak si myslíme; jsou opravdu blaženější, než si představujeme a než my sami jsme. Text německého románu Němcovou oslovil mimo jiné proto, že souzněl s jejími vlastními představami o bezproblémovém soužití různých lidí. Kniha končí společnou modlitbou babičky s Barunkou a zašeptáním paní kněžny pozorující z okna pohřební průvod: Šťastná to žena! Zrádci sama sebe, domoviny a přísahy nikdy neumírali a neumírají s klidem a výrazem ve tváři jako babička v doprovodu obsahu zašeptání kněžny. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell


Anketa

Souhlasíte s tím, že Fialova vláda zrušila tradiční mezivládní konzultace se Slovenskem?

Ano 15%
transparent.gif transparent.gif
Ne 74%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 11%
transparent.gif transparent.gif