Svátek má: Iva

Komentáře

Kateřina Konečná

europoslankyně (KSČM)

„Make America Great Again!“

„Vytvořme znovu skvělou (velkou) Ameriku!“ Tak zněl volební slogan dnes už vítězného kandidáta prezidentských voleb v USA - Donalda Trumpa.

Nesdílím nadšení mnoha obyvatel – dokonce vyznávajících tradičně levicové postoje – z této volby. Ostatně jsem dostatečně poučena od končícího prezidenta Baracka Obamy, od něhož jsem čekala, že udělá ze světa bezpečnější místo pro život. Vyvolání Arabského jara či podpora krvavého Majdanu na Ukrajině ukázaly, že tomu tak nebude.

Jestli ovšem v kontextu našeho prostředí, našich zaměstnanců a spotřebitelů bude na Trumpovi něco pozitivního, tak pokud shodí ze stolu TTIP, tedy smlouvu mezi USA a Evropskou unií, o které prohlašoval, že jde o „hodně špatnou smlouvu“. Velkou otázkou také bude, jak nový prezident Trump vytvoří svůj kabinet. Zda dokáže čelit masivnímu tlaku zbrojařské lobby, farmaceutickým konglomerátům a vlkům z Wall Street. Není totiž žádným tajemstvím, že v Americe má demokracie – mírně řečeno – svá hluchá místa a zlé jazyky tvrdí, že volby jsou pouze zástěrkou, která má dát legitimitu figurce, jež bude vykonávat příkazy právě nadnárodních korporací. Což ostatně není tak překvapivé, když se často podílejí, ať už přímo, nebo nepřímo, na financování volebních kampaní.

Jestli však mělo toto volební klání nějaké poselství pro politiky, tak to byla změna. Samotní Američané už nechtějí, aby se vlády USA staraly o vše (a všechny) možné, ale na problémy řadových občanů jaksi zapomínaly. Skutečnou změnu by Donald Trump přinesl teprve tehdy, pokud by se USA pod jeho vedením zřekly role agresivního vojenského hegemona a zla, které ve světě produkuje.


Mrzí mne, že rádoby levicová Demokratická strana na volání po změně zareagovala přesně obráceně, než bylo vhodné. Odstavila v tzv. primárkách nezávislého senátora za stát Vermont Bernieho Sanderse a místo něj „povolala“ do boje krvelačnou Hillary Clintonovou, která za svou politickou kariéru mj. vybízela k bombardování Jugoslávie, vojenským zásahům v Libyi či vyzbrojování militantních skupin v Sýrii.

Naproti tomu Bernie Sanders bojoval o svou kandidaturu na prezidenta především myšlenkou všeobecného zdravotního pojištění, dostupného vzdělání i na veřejných vysokých školách, zvýšení daní pro nejbohatší či omezení vlivu bankovních institucí a médií. Možná posledně jmenované mu zlomilo vaz při souboji s Hillary Clintonovou, neboť banky z ní udělaly multimilionářku. Za projevy na půdě Goldman Sachs, Bank of America či Deutsche Bank si účtovala statisícové částky (samozřejmě v dolarech). Přepisy těchto projevů po ní mimochodem žádal právě jmenovaný B. Sanders, aby veřejnost věděla, co jim tak převratného radila, když za to byly tyto bankovní domy ochotny platit tak obrovské sumy. Zatím tak neučinila a nemyslím si, že to kdy udělá.

Svět byl vytržen ze starých zajetých kolejí a je jen na radikální levici, zda toho využije ve svůj prospěch a ukojí hlad po změně, nebo nechá, aby jej využili politici jako Silvio Berlusconi, Andrej Kiska, Andrej Babiš či Donald Trump.

Kateřina Konečná