Kateřina Konečná: Opomíjený Jemen

KOMENTÁŘ

Již v minulosti jsem několikrát psala o zničujícím konfliktu v Jemenu, o kterém se většinou mlčí. Probíhající konflikt se rozhořel v září 2014.

22. února 2021 - 07:00
Šíitští povstalci, takzvaní Hútíovci (podle Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi, který vedl povstání v roce 2004), obsadili roku 2014 město Sanaa. Od té doby situace eskaluje. Vládnoucí režim krutě bojující proti povstalcům je nejvíce podporován Saudskou Arábií, která stojí v čele intervenčních vojsk. Saudská Arábie nakupuje v USA zbraně a do USA posílá ropu. Je neomluvitelné, že koalice cizích vojsk, pod vedením Saudské Arábie, zasahuje v Jemenu i proti civilním cílům. Páchá válečné zločiny za dohlížení a podpory od západních zemí. Zejména USA a Spojené království poskytují zbraně a podporu pro Saudskou Arábii při útocích na šíitské síly v Jemenu.
   
26. prosince 2020 složila přísahu nová 24členná jemenská vláda jmenovaná prezidentem Abd Rabúem Mansúrem Hádím na základě dohody z Rijádu, kterou zprostředkovala Saúdská Arábie. Nová jemenská vláda, založená na dohodě o rozdělení moci, zastupuje rovným dílem jak severní, tak jižní regiony země a zahrnuje také pět členů Jižní přechodné rady. Ovšem brzy mezi mezinárodně uznávanou vládou a Jižní přechodnou radou vyvstal nový spor ohledně jmenování soudců, což potvrzuje nestabilitu společné vlády a byl rovněž obnoven vojenský konflikt mezi silami mezinárodně uznávané vlády (podporovanými koalicí vedenou Saúdskou Arábií) a hnutím Hútiů.
   
Tato válka způsobila nejhorší humanitární krizi na světě, neboť téměř 80 % obyvatelstva – více než 24 milionů osob – potřebuje humanitární pomoc, včetně více než 12 milionů dětí. Situace na místě se neustále zhoršuje a 50 000 obyvatel Jemenu již žije na pokraji hladomoru. Podle nejnovější analýzy integrované klasifikace fází zabezpečování potravin týkající se Jemenu se více než polovina obyvatelstva, tj. 16,2 milionu z 30 milionů osob, bude potýkat s krizovým nedostatkem potravin a počet lidí na pokraji hladomoru by se mohl téměř ztrojnásobit.
   
Koalice vedená Saúdskou Arábií, která zahrnuje také Spojené arabské emiráty (SAE), Súdán, Senegal, Kuvajt, Jordánsko, Egypt a Bahrajn a zahrnovala Katar (2015–2017) a Maroko (2015–2019), je zodpovědná za zabití desítek tisíc civilistů během leteckých útoků a pozemních bojů, i za účasti žoldnéřů. Koalice se dopustila závažných porušení mezinárodního humanitárního práva, která představují válečné zločiny, např. útoky na rezidenční oblasti, trhy, nemocnice, školy, farmy, výrobny potravin a vodohospodářskou infrastrukturu.  
   
Koalice zavedla blokádu jemenských přístavů a závažná omezení vzdušného prostoru a provedla opakované útoky na infrastrukturu nezbytnou pro přežití civilního obyvatelstva, což vedlo k rozsáhlému hladomoru. Mezinárodní letiště v San’á je již více než čtyři roky uzavřeno pro komerční lety, takže obyvatelé Jemenu žijící v severní části země nemohou odletět ze země, a to ani vážně nemocní civilisté, kteří od uzavření letiště nemohou odletět za život zachraňující léčbou. Opakované uzavírání tohoto letiště pro humanitární lety ztěžuje pohyb humanitárních pracovníků, vybavení, zásob a důležitých dodávek do Jemenu i v rámci něj. tato ekonomická válka má za následek cyklický a dramatický nedostatek paliva již od února 2019. Lodě přivážející palivo nemohou kvůli blokádě přistát a vyložit náklad v přístavu Hudajdá v důsledku sporu o výběr cel a daní a používání příjmů z paliva. Nedostatek paliva a plynu narušuje služby v oblasti zdraví, hygieny a dodávek elektřiny a vody a zvyšuje cenu základního zboží. V důsledku nedostatku paliva mají vnitřně vysídlení a zranitelní lidé problém dostat se k distribučním místům a ke službám.
   
Evropský parlament tedy v únoru 2021 znovu žádal o celounijní zákaz vývozu, prodeje, modernizace a údržby jakéhokoli bezpečnostního vybavení členům koalice, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, a to kvůli závažným porušením mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv, jichž se koalice dopustila v Jemenu. Bohužel, v tomto ohledu narážíme na nevůli ze strany některých členských států.

Navzdory rozsáhlému znepokojení v Evropě s ohledem na vojenskou intervenci Saúdské Arábie v Jemenu, stále jak USA, tak Spojené království ve vývozu zbraní do Saúdské Arábie pokračovaly. 73 % dovozu zbraní do Saúdské Arábie pocházelo z USA a 13 % ze Spojeného království. Když jsem se ptala Evropské komise, zda tuto situaci řeší, odpověděla mi svou typickou “neodpovědí“, ve které se zbavila odpovědnosti, přestože je naprosto jasné, že Evropský parlament požaduje, aby Komise konala.



Politická skupina The Left, ve které působím, se snažila dodat, že Evropský parlament odsuzuje roli USA v tomto konfliktu za to, že podporovaly násilné činy a aktivně se jich účastnily a vyzývá členské státy, aby okamžitě ukončily veškeré formy technické podpory nebo spolupráce se stranami tohoto konfliktu. Navíc je třeba také dodat, že instituce požaduje, aby USA a jejich spojenci, včetně členských států EU, ukončili veškerou podporu válce proti Jemenu, včetně prodeje zbraní pro tento konflikt, sdílení zpravodajských informací, jakékoliv účasti na blokádě, pomoci se zaměřováním leteckých cílů, výcviku vojenských sil, údržby, doplňování paliva a oprav vozidel a letadel. Bohužel jsme však od dalších skupin nezískali dostatečnou podporu.

Pro Českou republiku je v tomto směru podstatné si uvědomit, že je součástí problému. Od roku 2010 do roku 2018 skončily v Saudské Arábii české zbraně a vojenský materiál v hodnotě 165 milionů €. Ptala jsem se na to ministrů ČR v posledních letech několikrát, ale jejich odpovědi nebyly přesvědčivé. Měli by se zamyslet nad tím, aby nedopadli jako bývalý ministr zahraničí Zaorálek, který působení Saúdské Arábie ve válce v Jemenu, která trvá od roku 2015, kritizoval v roce 2018, když byl ministrem zahraničních věcí od roku 2014 do 2017. Správný čas, kdy se ozvat proti porušování mezinárodního práva je vždycky TEĎ!

Kateřina Konečná






Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?