• M: „I am reminding you, that we are having June 6th tomorrow. This is D-day anniversary, when the Americans once ended the war in Europe and I think, it in your hands in specific, not ours ..."

T: „It was not a pleasant day for you...."

• M: „No, this was not a pleasant ...."

T: „This was not a great day ..."

• M: „Well, on the long run, Mr. President, this was liberation of my country from Nazi dictatorship."

Quick factcheck:
Merzův otec Joachim, původem ze slezské Vratislavi (Breslau), byl ročník 1924 a byl odveden Wehrmachtu ve věku 17 let, tedy v roce 1941, kdy se stále ještě dodržoval odvodový věk 20 let. Ten se snížil až později na 18 let a teprve v roce 1943 na 17 let. První, velmi zvláštní faktor. Joachim byl později zajat na Sovětské frontě a strávil čtyři roky po válce v zajateckém táboře kdesi v Gruzii. Po propuštění se nenavrátil do rodné (tehdy už polské) Wroclawi, ale odešel prý soudit bývalé nacisty do Spojenými státy kontrolovaného sektoru. Jak je soudil, právního vzdělání nemaje, těžko říct. Asi třeba jako lidový soudce.

Merzova matka Paula Sauvigny pochází z patricijské rodiny francouzského původu, usazené po generace v Sauerlandu na pomezí Severního Porýní-Vestfálska a Hessenska. Její tatínek, Josef Paul Sauvigny (kancléřův dědeček) byl až do roku 1937 starostou města Brilon, kde měla jeho rodina svůj rodový majetek. NSDAP s ním bylo spokojeno, takže ho ve funkci ponechalo ještě celé 4 roky po svém volebním vítězství a nástupu Hitlera k moci, než odešel do penze v 61 letech jako Obersharfuhrer SA v záloze. V květnu 1933 napsal na adresu Hitlera: „Während bisher sich deutsche Kraft zerspalten und verbluten am ewigem Führerwechsel, ist es heute eine Kraft, die uns leitet, ein Führer, der uns ruft. (...) Der ehrwürdige Reichspräsident und Kanzler Hitler, sie leben Hoch, Hoch, Hoch.“ Zlatá stabilita té hrozné nacistické diktatury o které jeho vnuk, spolkový kancléř Friedrich Merz tak zaníceně mluví, chtělo by se podotknout.

A není poněkud jednostranné děkovat za zastavení války a osvobození Německa od nacismu jenom ve Spojených státech s připomínkou Dne D v červnu 1944? Pokud by chtěl kancléř Merz ještě jednou poděkovat a žádat zastavení války, neměl by tak učinit třeba v červenci v Kremlu a s připomínkou počátku sovětské protiofenzívy u Kurska v roce 1943 oslavit tak řádně začátek konce nacistů v jeho zemi?

A nakonec by se v rámci těch vítězných mocností mohl stavit ještě v Londýně a zeptat se v čísle 10, proč vláda Jejího Veličenstva zakázala v březnu 2022 jednat o příměří a míru mezi Ruskem a Ukrajinou izraelskému premiérovi Bennettovi. A co by mu tak asi řekli v Elysejském paláci (abychom nezapoměli na bojovného prezidenta kdysi vichystické Francie)?

Zvláštní svět. Takový ... hodnotový.