"Nejtemnější období německých dějin" bylo představeno tento týden na Gamescom, největším evropském veletrhu pro interaktivní hry a zábavu.

Hráči se stávají  členy skupiny "Rudý orchestr", ze sítě  skupin, které odolávaly nacistům před a během druhé světové války s podporou Sovětského svazu.

V předchozích hrách byla černá svastika na bílém a červeném pozadí nahrazena jinými symboly, jako jsou trojúhelníky, aby bylo vyhověno německému zákonu, který obecně zakazuje takové "protiústavní" symboly.

V loňském německém vydání  alternativní historie "Wolfenstein 2", byl Hitler přejmenován a byl mu odstraněn jeho knírek.

Nyní však zákony už nejsou tak tvrdé a virtuální nacisté nosí na svých páskách svůj autentický symbol a jejich vůdci bylo vráceno jméno i knírek.

"Vývojáři se obávali, aby se o nich  neříkalo, že jenom  vytvářejí  fantazie," řekl Jörg Friedrich, jeden z vývojářů nové hry,  "Hitler se nejmenoval Hitler, ale Heiler a neměl knírek, už nebyli Židé ... To vše je problematické, protože celý aspekt dějin byl jednoduše utlumen."

Od začátku srpna bylo v Německu porušeno tabu. Tlak od vydavatelů a hráčů videoher konečně přesvědčil německou zábavní softwarovou samoregulační organizaci USK, aby udělovala uměleckou formu stejných svobod jako je poskytovaná kinům nebo divadlům.

"Poprvé hry, které se kriticky zabývají událostmi minulosti, mohou být schváleny ve jménu "umělecké svobody", říká ředitelka USK Elisabeth Seckerová.

Soudní rozhodnutí z roku 1998 zablokovalo používání nacistických symbolů ve videohrách, protože soudci se v té době obávali, že děti "vyrůstající s těmito symboly a odznaky, si tak na ně zvyknou ".

Hráči se již dlouho potýkali s omezeními, které často znamenaly odlišné podmínky  pro německé a zahraniční hráče.

"Je to minulost, kterou nemusíme nutně skrývat, může to být také varování," řekl Michael Schiessl, návštěvník Gamescom.

Jiní argumentují, že svastika by měla zůstat tabu, protože se obávají důsledků reálného světa.

"Neměli bychom si zahrávat se svastikou," řekla  ministryně pro rodinné záležitosti Franziska Giffey, „Němci si především   musí být vždycky vědomi své zvláštní historické odpovědnosti, a to i dnes," dodala.

V roce 2016 došlo k novému vydání Hitlerova "Mein Kampf", doprovázené historickými anotacemi.

Na druhé straně se rozrůstají obavy z oživujícího a nově vyzbrojeného pravicového extremistického a antiimigračního hnutí.

Vedoucí představitelé krajně pravicové strany Alternatíva pro Německo (AFD) napadli německou kulturu vzpomínek na nacistické zločiny a dokonce se snažili o rehabilitaci německých vojáků z obou světových válek.

Historik Sick vidí videohry jako další znak "normalizace" ve vztahu Německa k jeho temné  minulostí.