Prudký cenový propad, jenž zprvu zasáhl především riziková aktiva s úzkou vazbu na čínský hospodářský cyklus, však v posledních dnech vystřídal opatrný nárůst optimismu. Ten pramení, jak ze snižujícího se počtu nově nakažených, tak z přesvědčení trhů, že virová nákaza bude mít sice významný, leč pouze krátkodobý negativní dopad na čínskou ekonomiku, komentuje situaci analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Jak velký bude tento dopad, zůstává otázkou, na kterou prozatím nikdo nemá přesnou odpověď. Oficiální makroekonomická čísla budou totiž k dispozici nejdříve v půli března (průmyslová produkce a maloobchod), a tak si musíme vystačit s dostupnými vysokofrekvenčními (denními) proxy ekonomické aktivity. Ty sice neposkytují komplexní obrázek o rozsahu čínského zpomalení, ale vcelku jasně naznačují, že čínská ekonomika dostává tvrdý direkt. Jedno číslo za všechny – spotřeba uhlí k výrobě elektrické energie je na pouhých dvou třetinách loňské úrovně s tím, jak dramaticky oslabuje průmyslová výroba.
Čínská ekonomika šlape takto prudce na brzdu v důsledku bezprecedentních karanténních opatření, jejichž cílem je zabránit dalšímu šíření nákazy. Vláda tak například prodloužila novoroční svátky (tj. efektivně snížila počet pracovních dní) nebo významně omezuje pohyb obyvatel (dle odhadů čelí až 150 mil. obyvatel nějakému omezení vycházení z domova). To z makroekonomického pohledu znamená, že hospodářský problém není ani tak koncentrovaný na straně poptávky jako spíš nabídky. Jinak řečeno, ekonomiku paralyzuje narušení dodavatelského řetězce, tedy fakt, že nemá kdo vyrábět a kdo prodávat.
V našem základním scénáři pracujeme s předpokladem, že se čínské vládě podaří dostat nákazu z velké části pod kontrolou do konce března. Propad ekonomické aktivity by se v takovém případě odehrál v prvním čtvrtletí, přičemž ve druhém a třetím lze čekat svižné oživení ekonomiky, podpořené fiskálními stimuly (nabízí se například daňové prázdniny pro sektory a regiony zasažené nejcitelněji). Tento vývoj by z ročního růstu Číny odepsal půl procentního bodu a ekonomika by tak letos měla zpomalit na 5,2 %, tj. nejméně za posledních třicet let, dodává Dominik Rusinko.
Jak velký bude tento dopad, zůstává otázkou, na kterou prozatím nikdo nemá přesnou odpověď. Oficiální makroekonomická čísla budou totiž k dispozici nejdříve v půli března (průmyslová produkce a maloobchod), a tak si musíme vystačit s dostupnými vysokofrekvenčními (denními) proxy ekonomické aktivity. Ty sice neposkytují komplexní obrázek o rozsahu čínského zpomalení, ale vcelku jasně naznačují, že čínská ekonomika dostává tvrdý direkt. Jedno číslo za všechny – spotřeba uhlí k výrobě elektrické energie je na pouhých dvou třetinách loňské úrovně s tím, jak dramaticky oslabuje průmyslová výroba.
Čínská ekonomika šlape takto prudce na brzdu v důsledku bezprecedentních karanténních opatření, jejichž cílem je zabránit dalšímu šíření nákazy. Vláda tak například prodloužila novoroční svátky (tj. efektivně snížila počet pracovních dní) nebo významně omezuje pohyb obyvatel (dle odhadů čelí až 150 mil. obyvatel nějakému omezení vycházení z domova). To z makroekonomického pohledu znamená, že hospodářský problém není ani tak koncentrovaný na straně poptávky jako spíš nabídky. Jinak řečeno, ekonomiku paralyzuje narušení dodavatelského řetězce, tedy fakt, že nemá kdo vyrábět a kdo prodávat.
V našem základním scénáři pracujeme s předpokladem, že se čínské vládě podaří dostat nákazu z velké části pod kontrolou do konce března. Propad ekonomické aktivity by se v takovém případě odehrál v prvním čtvrtletí, přičemž ve druhém a třetím lze čekat svižné oživení ekonomiky, podpořené fiskálními stimuly (nabízí se například daňové prázdniny pro sektory a regiony zasažené nejcitelněji). Tento vývoj by z ročního růstu Číny odepsal půl procentního bodu a ekonomika by tak letos měla zpomalit na 5,2 %, tj. nejméně za posledních třicet let, dodává Dominik Rusinko.
(dr, jk, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
