A soudce, který věc soudí je z toho celého nervózní, ale aby měl klid tak prý větrovce odsoudí. Zda tomu tak bude, ale lid paragrafový si o tom šušká.
Větrovec je podnikatel či manažér ze severu Čech, a aby byl odsouzen, byl přiveden k soudu v poutech z vazby, kde je od začátku minulého týdne. Přivedla ho k soudní stolici vězeňská služba, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz k tomuto jevu František Roček.
Větrovce viní prokurátor, kterému se dnes říká státní zástupce, z porušení povinnosti při správě cizího majetku.
K soudu v řetězech
Oficiálně je v médiích psáno, že státně zastupující Josef Zronek Větrovce viní z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Toho se měl podle obžaloby dopustit spolu s bývalým konkurzním správcem Josefem Vavřičkou. Z litoměřické společnosti Melbro a českolipské Autostar Velimex prý vytunelovali přibližně 39 milionů korun.
Do vazby Větrovce soud vzal, že se vyhýbal soudnímu jednání, čím je myšleno, že měl stále nějakou bumážku na to, že je nějak nemocný. Ještě šikovnější byl Vavřička: kvůli nemoci se tak dlouho vyhýbal soudním tahanicím, až nakonec byl tak drzý, že umřel.
Čtenáři se mohli dozvědět v tisku, že kauza vytunelování drůbežářské firmy Melbro z Litoměřic se táhne skoro 10 let a hrozilo, že kauza bude promlčena. Proto si podržel soudce Větrovce ve vazebně slušivé šatlavě.
Soudního jarmarku z tohoto týdne bych si vůbec nevšiml, kdybych si nevzpomněl, že jde o kuriózní záležitost.
Osvobozený manažér bude odsouzen?
Vzpomněl jsem si totiž na pikantnost: Podle některých právníků je žaloba vůči Vladislavu Větrovcovi poněkud na vodě.
Nová správkyně konkurzní podstaty firmy Autostar Velimex v České Lípě Renáta Koutná požadovala po bývalém správci konkurzní podstaty Vavřičkovi a jeho manažérovi Větrovcovi přes 6 milionů jako náhradu škody a za neodůvodněné obohacení. V občansko – právním jednání soud již 28. 6. 2007 zamítl žalobu, podle které se měl manažér Větrovec bezdůvodně obohatit. Přesto byli oba muži vyšetřujícími policisty obviněni, že prý neměli dobrou povahu.
O Větrovcově nevinně v případu Autostar Velimex rozhodl českolipský okresní soud. Naopak Větrovcovi náleželo přes 120 tisíc korun na nákladech řízení.
„Žaloba byla zamítnuta. V tom byl Větrovec úspěšný, rozhodnutí je pravomocné,“ potvrdila tehdy předsedkyně senátu českolipského soudu Ivana Lukášová.
Předchozí konkurzní správce Vavřička měl porušovat povinnosti správce, protože uzavřel řadu nevýhodných a nadbytečných smluv. Větrovec se měl bezdůvodně obohatit tím, že ve firmě, která byla v konkurzu, pracoval jako manažér.
Podle rozsudku nedošlo u Větrovce k bezdůvodnému obohacení. Vyplývá to ze zápisů schůzí věřitelského výboru v letech 2003 a 2004. Vavřička byl vinen jenom částečně za drobnější chyby. Místo milionů měl způsobit škodu jenom 340 193 korun.
Českolipský soud také zamítl, že by došlo ke škodě zaměstnáním některých pracovníků ve firmě Autostar Velimex, která byla v konkurzu, když zajišťovali její správu a nakládání s majetkem.
„Soud při svém rozhodování vycházel i ze skutečnosti, že předseda věřitelského výboru či celý věřitelský výbor průběžně schvalovali výdaje správce konkurzní podstaty a náklady spojené s provozem konkursní podstaty…,“ konstatovala v rozsudku předsedkyně senátu Ivana Lukášová.
V současné trestné věci u litoměřického soudu chce obžaloba prokázat některé konkrétní případy, otázkou je, kdo projednávané práce nařídil a schválil. Problém je, že mrtvého konkurzního správce již nelze soudit. A zda je prokazatelná nepřímá zodpovědnost Větrovce bude otázkou dokazování.
Pokud jde o litoměřické Melbro situace je ještě komplikovanější. Souvislosti konkurzu jsou doslova utopeny v bažině nejasností. Protože na likvidaci měl mít údajně zájem holding Andreje Babiše. Údajně se měl proto Větrovec s Babišem rozejít kulantně, ale ve zlém kvůli tomu, že Babiš Melbro zaříznul.
Z části tomu napovídá i článek z časopisu Euro (21.1.2013, Poloosvobození konkurzního stratéga) v němž se uvádí o litoměřickém Melbru:
„Melbro stále potřebuje lidi, hlásal titulek na deváté straně Deníku Litoměřicka v březnu 2001. Článek chválil nové vedení drůbežářského podniku za to, že pár měsíců po vyhlášení konkurzu přijímá dvacet nových zaměstnanců a chystá se obnovit dvousměnný provoz. Regionální list tehdy citoval šéfa podniku Vladislava Větrovce i konkurzního správce Josefa Vavřičku. „Neustále stoupá poptávka po porcované drůbeži, což je zpracování náročné na pracovní sílu,“ pochvaloval si Větrovec novou smlouvu s firmou AGF Trading, dnešním Agrofertem.
„Melbro stále potřebuje lidi, hlásal titulek na deváté straně Deníku Litoměřicka v březnu 2001. Článek chválil nové vedení drůbežářského podniku za to, že pár měsíců po vyhlášení konkurzu přijímá dvacet nových zaměstnanců a chystá se obnovit dvousměnný provoz. Regionální list tehdy citoval šéfa podniku Vladislava Větrovce i konkurzního správce Josefa Vavřičku. „Neustále stoupá poptávka po porcované drůbeži, což je zpracování náročné na pracovní sílu,“ pochvaloval si Větrovec novou smlouvu s firmou AGF Trading, dnešním Agrofertem.
Holding Andreje Babiše za rok a půl majetek Melbra odkoupil, Větrovce si ale ještě nějaký čas nechal v postu generálního ředitele…“
Není proto jasné, zda doslova nekonečný příběh nemůže být aktuálně i skrytým nástrojem proti Babišovi? Zda se něco nevyvrbí i proti němu? Nebo jenom někdo chce rozporuplný případ vítězně ukončit?
Právo na krčení rameny
Právo na krčení rameny
Nevím, jak to v kauze českolipské a litoměřické firmy bylo. Ale mám právo se divit a klást otázky. Nepřímo jsem to v Prvních zprávách učinil již 14. 11. 2018 v souvislosti s trestním naháněním velkopodnikatele Andreje Babiše, v článku .
Tehdy jsem mj. napsal co se o Melbru a Babišovi říkalo na Litoměřicku: „…v Litoměřicích bylo popravčí pracoviště zabíjející kuřata, fabrika Melbro. Továrna byla zlikvidovaná prý (údajně) cíleným a zbytečným konkurzem soudkyně S.
Soud nevyhověl tomu, aby byla stanovena ochranná lhůta, ačkoliv firma fungovala. Cílem bylo prý uzavřít drůbežářský závod, který konkuroval Babišovým záměrům. Nakonec skončila fabrika v konkurzu, ač vyráběla, a 250 lidí přišlo o práci.
V této fabrice si předtím ještě Agrofert pronajal malou část, aby potom konkurzem zničenou firmu koupil a zlikvidoval ji. Zlí jazykové tvrdí, že litoměřické drůbeží Melbro mělo cenu 200 milionů a Babišníci ji koupili za 35 kapříků, čili za 35 melounů.
Babišníci také koupili Jihočeské drůbežárny ve Vodňanech, odkud na popravu posílali do Litoměřic kuřata. I tak se prý rodil Babišovský monopol…?“
Tolik ze zaslechnutého na Litoměřicku.
Můj názor? Žádný, protože nejsem žalobcem ani advokátem, a tudíž neznám spis. Jenom případ beru jako podivuhodností naditou pikantnost, končí komentář František Roček.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
