Nejistota odhadů je tentokrát zvýšená zejména v případě ČR kvůli energiím a změnám v DPH. Kromě makroekonomických dat budou globální finanční trhy nadále sledovat vývoj pandemie, která s variantou Omicron dostala další prvek nejistoty a povzbudila zvýšení volatility na trzích. V USA se můžeme dočkat výroků ohledně blížícího se naplnění dluhového stropu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz MIchal Brožka, analytik Komerční banky.

Makroekonomický kalendář přinese hlavní data až v pátek

Zprávy o šíření pandemie tento týden jistě zůstanou v popředí. V Evropě visí ve vzduchu další možnosti zpřísnění opatření v mnoha zemích. Ostře sledovány jsou informace o šíření a vlastnostech varianty Omicron Covid-19.

Z hlediska makroekonomického kalendáře bude tento týden nejsledovanější jeho závěr, kdy v USA bude zveřejněna inflace za listopad. Od spotřebitelských cen zde společně s mediánem trhu čekáme další významný nárůst o 0,7 % m/m, což by znamenalo zrychlení meziroční míry inflace na 6,7 %. Ceny energií tentokrát ještě budou působit vzestupně, ale v příštích měsících by se s klesajícími cenami ropy mohla situace otočit. Nicméně důležitější je, jak se bude vyvíjet jádrová inflace, která ceny energií neobsahuje. I zde pro listopad počítáme se zrychleným růstem 0,4 % m/m a 4,8 % y/y, přičemž tahounem budou pravděpodobně ceny aut, ceny ve zdravotnictví a bydlení. Posledně jmenované je obzvláště bedlivě sledováno, neboť jeho zrychlení by mohlo mít trvalejší charakter. Kromě toho se bude sledovat vývoj jednání o dluhovém stropu, který vyprší v půlce prosince. Zde SG počítá s dalším odsunutím tohoto technicko-politického problému do nového roku.

V Evropě budeme tento týden sledovat zejména vývoj v průmyslu za říjen v sousedním Německu. Po výrazných poklesech v předchozích měsících zde pravděpodobně došlo ke zlepšení subdodávek a meziměsíčnímu zvýšení produkce.

V České republice bude vývoj inflace za listopad rovněž nejsledovanějším údajem. O silné nejistotě prognóz zde napovídá široký rozptyl odhadů jdoucí od 5,2 % do 6,4 % y/y. Tato nejistota je tentokrát značně navýšena souběžným zvýšením cen energií kvůli krachu některých dodavatelů energií a současně odpuštěním plateb DPH. My počítáme se zvýšením meziroční míry inflace na 5,9 % z říjnových 5,8 %. Z hlediska vlivu na měnovou politiku bude ale důležitější sledovat vývoj cen bez dopadu započtení energií. Nadále počítáme se zvýšením hlavní úrokové sazby ČNB před Vánocemi o 50 b.p. na 3,25 % a v prvním čtvrtletí 2022 dále na 3,75 %. Dále budou z české ekonomiky tento týden zveřejněny říjnová data z průmyslu a maloobchodu. Zde v obou případech očekáváme společně s trhem spíše slabší údaje. Blíže k našim odhadům nejbližších makroekonomických dat viz report zde: https://bit.ly/3xR9bZl. Ve středoevropském regionu dále bude sledováno zasedání polské centrální banky, která se již vydala cestou utahování měnové politiky a tento týden v tom pravděpodobně bude pokračovat.

Rizika Omicronu klesla, spekulace na sazby Fedu rostly

Akciové trhy v USA i Evropě minulý týden prošly smíšeným obchodováním, ale nakonec v jeho závěru převážil mírný pokles. Už v počátku týdne až nečekaně pozitivně působily hypotézy ohledně možné relativně malé nebezpečnosti varianty Omicron Covid-19. Nicméně implikovaná volatilita akciových trhů dále narůstala, přičemž dalším impulsem byl projev šéfa Fedu Jeroma Powella, který zpochybnil některé aspekty uvažované přechodnosti současné inflační vlny. Naznačil tak ochotu k rychlejšímu ústupu z ultrauvolněné měnové politiky. Spekulace na zvyšování úrokových sazeb Fedu, který předchozí týden klesly kvůli obavám z Omicronu, se tak opět vyhouply vzhůru. Mírné ochlazení těchto očekávání přišlo na konci týdne, když z amerického trhu práce dorazila oproti očekávání slabší data z trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl v listopadu 210 tisíc, zatímco trh čekal 550 tisíc. Slabší byl především přírůstek ve službách. Míra nezaměstnanosti se naopak snížila více, než se čekalo, a to na 4,2 % z předchozí úrovně 4,6 %. Ovšem krátce poté zveřejněný ISM index aktivity ve službách překvapil nečekaným a silným růstem na nový historický rekord.

Ve prospěch dřívějšího utahování měnové politiky minulý týden hovořila i data z eurozóny. Meziroční inflace se zde v listopadu vyhoupla na meziroční tempo 4,9 %, což bylo celých 40 bp nad odhady. K tomu se přidal i nečekaně silný růst cen průmyslových výrobců za říjen o téměř 22 % y/y.

V takovém prostředí bohatém na impulsy se kurz dolaru proti euro pohupoval ze strany na stranu, ale ve výsledku EUR/USD zavřel týden tam, kde jej začal.

Středoevropským měnám prospíval všeobecný úbytek averze vůči riziku. Česká koruna proti euru za celý týden posílila o více než 1 % a vrátila se tak na úroveň, kde byla před dvěma týdny. Polský zlotý o 2,4 % a maďarský forint o 1,3 %. Domácí data zveřejněná v minulém týdnu sice hrála druhé housle, ale přesto spíše hovořila ve prospěch pokračování utahování měnové politiky ČNB. Za prvé to bylo potvrzení solidního růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí a za druhé výrazné zlepšení indexu PMI za listopad.