Naposledy byla rychlost změny vyšší v květnu 2011 (+74,0 procenta ve srovnání s květnem 2010).
Zvýšení cen se týká všech druhů obilí: v březnu 2022 vzrostla pšenice o 65,3 procenta ve srovnání se stejným měsícem loňského roku, ječmen, žito, oves také o 65,3 procenta a kukuřice o 37,4 procenta.
Ceny dováženého obilí však výrazně vzrostly již před válkou na Ukrajině – od ledna 2021 se měsíční tempo změn pohybuje ve dvouciferných hodnotách ve srovnání se stejným měsícem loňského roku. Důvody pro zvýšení cen jsou podle statistiků různé: Vysoká celosvětová poptávka a nedostatek nabídky kvůli špatným povětrnostním podmínkám v důležitých pěstitelských zemích, jako jsou USA, Kanada, Austrálie a Jižní Amerika, vysoké ceny hnojiv a rostoucí doprava a náklady na energii.
Válka na Ukrajině ještě zvýšila růst cen. Pro představu: dovozní ceny jako celek byly v březnu 2022 o 31,2 procenta vyšší než v březnu 2021, naposledy došlo k vyšší meziroční změně v září 1974 v rámci první ropné krize. Nadprůměrně vzrostly i vývozní ceny obilí, v březnu 2022 o 65,4 procenta oproti březnu 2021. Index celkových vývozních cen se za stejné období zvýšil o 15,9 procenta.
V roce 2021 bylo do Německa dovezeno kolem 11,4 milionu tun obilí v hodnotě 3,2 miliardy eur. Oproti roku 2020 jde o kvantitativní pokles o 7,3 procenta. V roce 2020 bylo dovezeno 12,3 milionu tun obilí v hodnotě 3,0 miliardy eur.
Nejdůležitějším dovozem obilí je pšenice (včetně soraže). S objemem dovozu 3,9 milionu tun tvoří tento druh obilí více než třetinu (34,3 procenta) dovozu obilí. Česká republika, Polsko a Francie byly hlavními zeměmi původu pšenice v roce 2021, přičemž 70,7 procenta dovozu pšenice pocházelo z těchto zemí.
S podílem 26,0 procenta na celkovém dovozu obilí je druhým nejvýznamnějším druhem obilí kukuřice, následovaná ječmenem (13,4 procenta). Ukrajina i Rusko jako významní světoví exportéři obilí hrají v německém dovozu obilí podřadnou roli s podílem 1,9 procenta, respektive 0,1 procenta. V roce 2021 bylo z Německa vyvezeno 11,7 milionu tun obilí v hodnotě 2,8 miliardy eur, o 8,2 procenta méně než v předchozím roce.
S podílem 26,0 procenta na celkovém dovozu obilí je druhým nejvýznamnějším druhem obilí kukuřice, následovaná ječmenem (13,4 procenta). Ukrajina i Rusko jako významní světoví exportéři obilí hrají v německém dovozu obilí podřadnou roli s podílem 1,9 procenta, respektive 0,1 procenta. V roce 2021 bylo z Německa vyvezeno 11,7 milionu tun obilí v hodnotě 2,8 miliardy eur, o 8,2 procenta méně než v předchozím roce.
Německo je významným exportérem pšenice. Pšenice (včetně soureže) měla v roce 2021 kvantitativní podíl 60,7 procenta na celkovém německém exportu obilí. Bylo vyvezeno 7,1 milionu tun pšenice v hodnotě 1,7 miliardy eur.
Hlavními cílovými zeměmi byly Alžírsko, Nizozemsko a Belgie: do těchto zemí směřovalo 61,3 procenta německého exportu pšenice. Prudký růst cen výrobců zemědělských produktů je dán mimo jiné také rostoucími cenami obilí. V březnu 2022 byly o 70,2 procenta vyšší než ve stejném měsíci předchozího roku, a proto vzrostly stejně jako naposledy v červnu 2011 (+87,8 procenta oproti červnu 2010).
Růst cen se týká všech druhů obilí. V březnu 2022 oproti březnu 2021 vzrostla cena pšenice chlebové o 69,9 procenta, pšenice krmné o 64,5 procenta, žita chlebového o 86,1 procenta, kukuřice na zrno o 54,8 procenta a sladovnického ječmene o 80,2 procenta. Pokračoval tak trend z posledních měsíců.
Rozhodující pro zvýšení cen obilí je nedostatek nabídky s vysokou poptávkou doma i v zahraničí. Kvůli válce na Ukrajině se nárůst cen ještě zvýšil. Pro srovnání: ceny výrobců zemědělských produktů vzrostly v březnu 2022 ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku celkem o 34,7 procenta.
Zemědělci v roce 2021 v Německu sklidili kolem 42,4 milionu tun obilí. Objem sklizně tak byl o 2,1 procenta nižší než v předchozím roce. Nejvýznamnějším druhem obilí v této zemi je pšenice, s sklizní 21,5 milionu tun a obdělávanou plochou 2,9 milionu hektarů. Na druhém místě je ječmen, který se používá mimo jiné jako krmivo pro zvířata a jako sladovnický ječmen. V roce 2021 bylo sklizeno 10,4 milionu tun ječmene. K pěstování byla využita pěstební plocha 1,5 milionu hektarů. Podle Spolkového úřadu pro zemědělství a výživu (BLE) se míra soběstačnosti v obilí v Německu velmi liší: velmi vysoká je například u měkké pšenice 125 procent nebo ječmene 113 procent. Nižší míru soběstačnosti má naopak kukuřice na zrno (59 procent) nebo tvrdá pšenice (15 procent), která je mimo jiné vyžadována pro výrobu těstovin. Pokud je míra soběstačnosti pod 100 procenty, pak je Německo závislé na dovozu.
(rp,prvnizpravy.cz,jouwatch,foto:arch.)
