Odhady totiž tentokrát hovořily jednoznačně pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Stejně tak vyjádření centrálních bankéřů před zasedáním ukazovaly spíše na mírnější reakci. Odezva finančních trhů bezprostředně po rozhodnutí je téměř nulová, pozornost však bude směřovat na následnou tiskovou konferenci guvernéra Rusnoka. Důležitá pro investory bude hlavně nová prognóza centrální banky, která může ukazovat na potřebu ještě výraznějšího utažení měnové politiky, a postoj k ní ze strany bankovní rady, píše Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Inflace se na začátku roku nacházela výrazně nad prognózou ČNB. V březnu meziroční růst spotřebitelských cen činil 12,7 procenta, zatímco centrální banka předpovídala 9,8 procenta. Nová prognóza, která k rychlejší inflaci na začátku roku přidá ještě vliv výrazného nárůstu cen komodit na světových trzích, tak zřejmě přinese výrazně vyšší výhled růstu spotřebitelských cen. Spolu s tím rostoucí inflační očekávání pravděpodobně přesvědčily centrální bankéře k tomu, aby opět urychlili tempo zpřísňování měnové politiky.

Je však možné, že samotná prognóza ČNB nabádala k ještě vyššímu zvýšení sazeb než o tři čtvrtě procentního bodu. Samotná bankovní rada si je však nejspíše vědoma rizik spojených s útlumem ekonomiky. Guvernér Rusnok již po březnovém zasedání varoval, že oproti předchozí prognóze přinese ta nová zhruba pouze poloviční tempo hospodářského růstu. To by bylo zhruba v souladu s naší prognózou, která čeká letošní růst HDP jen o 1,8 %. Myslíme si tak, že bankovní rada zvolí spíše kompromisní strategii a bude sazby zvyšovat méně než nabádá prognóza ČNB, k jejich následnému poklesu však zřejmě přistoupí oproti prognóze později.