Očekáváme mírnější růst úrokových sazeb v květnu, a to o 50bps s tím, že si ČNB ponechá ještě prostor pro jemné doladění měnové politiky v červnu (maximálně +25bps), píše  Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Hlavním důvodem je změna nálady v jestřábím táboře v posledních dvou týdnech. Viděli jsme výrazně opatrnější komunikaci řady jestřábů včetně viceguvernéra Mory a Niedetzkého, nejvíce jestřábí tak v tuto chvíli zůstává Tomáš Holub. Marek Mora zdůrazňoval v rozhovoru pro Reuters výrazné zhoršení výhledu pro hospodářský růst v květnové prognóze. A Tomáš Niedetzký hovořil směrem ke květnovému zasedání pouze o “jemném doladění…, mám na mysli debatu o standardní úrovni zvýšení ve výši čtvrt či maximálně půl procentního bodu”.

Změna nálady v jestřábím táboře může souviset s výraznějším přepsáním hospodářského růstu v květnové prognóze směrem dolů. Marek Mora hovořil o tom, že budeme rádi za kladnou nulu. To by byl na dnešním trhu extrémně pesimistický pohled. Zvláště po relativně solidním před-invazním růstu ekonomiky v prvním kvartále by takový scénář implikoval setrvalý pokles HDP po zbytek roku. A pravděpodobně by se neobešel bez poklesu zaměstnanosti a nárůstu nezaměstnanosti. Při takto chmurných vyhlídkách by se nedalo opatrnosti ČNB divit.

Zdrženlivější postup jestřábů ovšem může mít i pragmatičtější důvod. Tím je obměna bankovní rady a údajná rezervovanost (i když ne otevřeně komunikovaná) prezidenta Miloše Zemana vůči účinku vyšších úrokových sazeb na inflaci. Letos v červnu končí mandát guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Niedetzkému a Vojtěchu Bendovi (v únoru 2023 Marku Morovi a Oldřichu Dědkovi). Právě nejistota spojená s obměnou bankovní rady je hlavním důvodem, proč jsou dnes rizika vychýlena spíš k mírnějšímu zvýšení úrokových sazeb.