Data z trhu práce USA pravděpodobně ukážou na další výrazné zlepšení, což má potenciál zvýšit spekulace na utahování měnové politiky Fedu. ISM index v USA ukáže stále silnou aktivitu ve výrobě. V Eurozóně se pravděpodobně meziroční inflace vyšplhá na nový rekord, naopak index sentimentu Evropské komise citelně klesne. V ČR očekáváme mírný nárůst indexu PMI a naopak sestupnou revizi dat o HDP za 3Q, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Michal Brožka, analytik Komerční banky.

Trh práce v USA ukáže další výrazné zlepšení

V centru pozornosti tento týden budou především další informace o variantě Omicron Covid-19 a v Evropě bude současně sledováno šíření aktuální vlny. Datový kalendář nicméně také nabídne důležité ukazatele, a to především v USA. Tamní trh práce by měl zaznamenat další výrazné zlepšení zejména díky pozitivnímu vývoji v sektoru služeb. Od míry nezaměstnanosti čekáme pokles na 4,3 % z předchozích 4,6 %. Takový vývoj má potenciál zvýšit spekulace trhu na růst úrokových sazeb Fedu, ale v tuto chvíli bude klíčovou roli hrát situace kolem poslední mutace Covid-19. Od ISM indexu z výrobního sektoru USA čekáme jen mírný pokles, ovšem na úrovně stále indikující výraznou expanzi. Naopak index důvěry spotřebitelů Conference board pravděpodobně klesne výrazněji, podobněji jako již dříve zveřejněný Michiganský index důvěry z důvodů současné covidové vlny a zrychlené inflace. V Evropě z hlediska dat budou nejzajímavější údaje o inflaci za listopad v Německu i první odhad za celou eurozónu. Zde čekáme zvýšení meziročního tempa na 4,5 %, což by byl pro eurozónu historický rekord. Indikátory důvěry v ekonomiku od Evropské komise pravděpodobně půjdou vlivem pandemie výrazně dolů. Pozornost upoutají i indexy PMI za listopad v Číně. Zde se čeká pokles v případě služeb a ve výrobě podobný výsledek jako v říjnu.

V České republice se dočkáme PMI indexu aktivity ve výrobě za listopad. Po jeho říjnovém propadu čekáme z důvodu vyšší produkce aut mírnou korekci vzhůru. Od třetího čtení HDP za 3Q čekáme naopak revizi směrem dolů, a to hlavně kvůli slabému výsledku průmyslové výroby.

Covid srazil vyhlídky na ekonomiku

Klíčový vliv na vývoj finančního trhu v minulém týdnu mělo objevení varanty Omicron viru Covid-19. Akciové trhy reagovaly v pátek propadem a výnosy vládních dluhopisů v USA i Evropě klesaly. Snižovaly se i spekulace na budoucí zvyšování sazeb centrálních bank. V případě amerického Fedu trh před zprávou o nové variantě viru počítal v horizontu roku se zvýšením hlavní sazby o 55 b.p. a následně toto očekávání kleslo na 38 bodů. Pro dolar znamenal tento vývoj oslabení a smazání zisků, kterých dosáhl v průběhu týdne.

Nárůst averze vůči riziku byl negativní pro měny rozvíjejících se ekonomik, včetně české koruny, které navíc neprospívá výrazně se horšící pandemická situace. K oslabení pak přispěl i překvapivě holubičí výrok guvernéra ČNB Rusnoka.  Ten uvedl, že ČNB se po razantním zvýšení sazeb nyní nachází v komfortní situaci, nemusí s dalším utahováním spěchat. Dovede si prý i představit, že centrální banka na příštím měnovém zasedání v prosinci sazby nezvýší. Česká koruna tak minulý týden proti euru oslabila o více než 1 % a krátce se nacházela blízko hladiny 25,80 CZK/EUR. Takto slabá byly naposledy v polovině roku. Podle očekávání ČNB minulý týden zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték.