Návrat z dovolených “ke strojům” však může být tento rok okořeněný něčím dalším - s novým školním rokem spouští Fed další vlnu restrikce, když akceleruje měsíční redukci své bilance až na 95 mld. dolarů, píše v glose Jan Čermák, Analytik ČSOB.

Pravda tzv. proces kvantitativního utahování Fed spustil již na počátku června, a zatím to vypadá, že se nic moc neděje, a zdá se, že finanční systém spolu s ekonomikou proces dvojité měnové restrikce vstřebává relativně hladce. Proti tomuto uklidňujícímu pohledu lze však postavit dva důležité proti-argumenty.

Za prvé, redukce bilance Fedu se oproti původnímu plánu od června snížila relativně kosmeticky - přibližně jen o nějakých 15 mld. dolarů. Za druhé, je třeba si uvědomit, že další vlna utažení měnové politiky se má odehrát v situaci, kdy se již dolarové reálné úrokové sazby prakticky podél celé výnosové křivky nacházejí v kladném teritoriu. Jinak řečeno - míra restrikce realizovaná z úrokové strany je již poměrně citelná a v části ekonomiky citlivé na úrokové sazby (realitní sektor) je cítit.To však není vše. Jestli se bavíme o tom, že nám hrozí radikálně vyšší volatilita, kterou přiživí drastické tempo redukce bilance Fedu, tak na zásadní rizika upozornila patrně nejzajímavější výzkumná studie prezentovaná na nedávném symposiu o měnové politice v Jackson Hole. Ta upozornila na to, že pokud se situace v bankovnímu systému rychle překlopí z režimu, kdy banky disponují velkými přebytky rezerv do situace, kdy bude likvidita ze systému rychle odsáta, tak to může vyvolat tržní imbalance a především prudký a nekontrolovaný nárůst (bezrizikových) sazeb na peněžním trhu.

A právě o to jde, rezervy bank a s tím i tzv. měnová báze se v USA od svého vrcholu snížily o více než 80 mld. dolarů. Neboli pod povrchem - v americkém bankovním systému probíhá faktická restrikce daleko rychleji, než co může naznačovat prostý pohled na celková aktiva v bilanci Fedu. No a s novým školním rokem se tento proces zásadně urychlí…