V meziročním vyjádření inflace překonala další rekord, když vzrostla z 10,0 % na 10,7 %, oproti očekávaným 10,3 %. Jádrová inflace se pak v souladu s očekáváními zvýšila ze 4,8 % na 5,0 %. Podrobnou strukturu inflace sice ještě neznáme, lze však předpokládat, že překvapivě silné zrychlení šlo z velké části na vrub vyšších cen energií, komentuje Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Ze čtyřech největších ekonomik eurozóny meziroční inflace v říjnu zrychlila v Německu, Francii a Itálii, zatímco ve Španělsku zpomalila. Poslední inflační čísla tak budou zřejmě argumentem pro ECB, aby pokračovala ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Po dvou po sobě jdoucích zvýšeních o 75 bb tak pravděpodobně bude v prosinci na stole buď další zvýšení o 75 bb či mírné zvolnění tempa utahování měnové politiky na 50 bb. Finanční trh aktuálně zaceňuje spíše 50 bb. Výrazný zůstává růst spotřebitelských cen také ve středoevropském regionu. Polská inflace v říjnu zrychlila z meziročních 17,2 % na 17,9 %, což bylo o desetinu nad tržním konsensem.

Evropská ekonomika prozatím negativním dopadům energetické krize poměrně odolávala. Její HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl v mezičtvrtletním vyjádření o 0,2 %, když se čekal růst 0,1 %. Oproti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vlivem pocovidového oživení rostla svižným tempem o 0,8 %, se však i tak jedná o významné zpomalení růstové dynamiky. Pozitivně překvapila hlavně německá ekonomika, které analytici předpovídali mezičtvrtletní pokles o 0,2 %, ta však nakonec o 0,3 % vzrostla. Předstihové indikátory však nadále ukazují na spíše negativní trend vývoje evropské ekonomiky.

Středoevropské měny dnes i přes posilující dolar zpevnily. Nejvíce vůči společné evropské měně posílil maďarský forint (o 0,6 %), následovaný polským zlotým (o 0,2 %) a českou korunou (o 0,1 %). Tuzemská měna se v závěru obchodování pohybovala poblíž 24,48 CZK/EUR.