Sečteno, podtrženo - celkový ekonomický výkon Německa a Francie za posledního půl roku života s druhou a startující třetí vlnou covidu se příliš neliší. Na druhé straně máme o něco úspěšnější Španělsko, kterému se v posledních měsících výraznější nárůsty počtu nakažených vyhnuly, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Celkový výkon na začátku roku 2021 je lepší než naznačovala měsíční čísla. Ta ukazovala na pokračující výrazný propad maloobchodu v kamenných prodejnách a řady služeb včetně dopravy a pohostinství. Na rozdíl od jarní vlny (2020) však přesahy z nejvíce zasažených odvětví do zbytku ekonomiky jsou asi výrazně nižší -  to mohlo naše modely zmást. Firmy se na rozdíl od počátku pandemie naučily ve větší míře fungovat i ve chvílích, kdy dochází k výpadkům určitých služeb. Vedle toho řada podniků díky pozitivním očekáváním spojeným s očkováním rozjíždí investice - ty se před rokem na jaře prakticky zastavily. Výsledkem je tak recese způsobená primárně zavřenými službami a výpadkem některých komponent v průmyslu. Ta však ve finále není zdaleka tak silná jako před rokem. Propad v roce 2020 byl v poválečné éře historicky největší, zatímco druhá pandemická recese eurozóny má vcelku běžné parametry.

Česko patří možná trochu překvapivě k těm ekonomicky úspěšnějším. I když jsme poslední vlny pandemie objektivně zvládali daleko hůře než zbytek Evropy, na ekonomice to zanechalo menší šrámy. Hospodářství na začátku roku pokleslo o 0,3 % mezikvartálně poté, co na konci roku rostlo o 0,6 %. Svojí roli v české ekonomice bezesporu sehrává i větší váha odolnějšího průmyslu a jeho relativně lepší výsledky (při porovnání se sousedním Německem).