Efekt srovnávací statistické základny bude znamenat, že závěr roku přinese ve Spojených státech meziroční růst spotřebitelských cen kolem 5,5 %. Pohled na měsíční dynamiky by ale měl odhalit, že rychlé zdražování posledních měsíců začíná ubírat na síle. Platí to zejména, pokud se podíváme na vývoj cen automobilů (nových i těch ojetých, kde se zdá, že ceny začaly dokonce klesat) a pohonných hmot. Právě tyto položky stály do velké míry za vzestupem inflace v průběhu letošního roku. Největším inflačním rizikem do budoucna je podle nás vývoj cen bydlení a nájmů. Riziko je to o to větší, že tyto položky mají potenciál více se promítnout do vzlínajících inflačních očekávání.
Na globálních finančních trzích panoval v úvodu týdne klid a neochota pouštět se do většího rizika. Před dnešním zveřejněním dat o inflaci v USA byl během včerejší evropské seance na trhu eura s dolarem zjevný opatrný trend ve prospěch zelených bankovek. V průběhu amerického obchodování ale většinu zisků dolar odevzdal. Obecně je na trzích cítit nervozita z možného zpomalení ekonomik v důsledku šířící se delta mutace viru způsobujícím covid-19. Největší obavy aktuálně panují ohledně Číny a zpomalování tamního růstu, což by mohlo jenom prohloubit problémy dodávek čínského zboží, na kterém je závislá produkce v mnoha koutech světa. To je mimo jiné jedním z významných faktorů aktuálně táhnoucích inflaci znatelně výše.
Kurz české měny opanoval na úvod týdne silné úrovně těsně nad hladinou 25,30 CZK/EUR, kam se naše měna dostala po pátečním zveřejnění nečekaně vysoké srpnové inflace (viz náš podrobný komentář k těmto číslům zde https://bit.ly/2Yyh2x5. Včera publikovaná čísla červencové platební bilance dopad na obchodování s korunou neměla. Výsledný deficit byl ve srovnání s konsensem hlubší, když zklamání se koncentrovalo do výraznějšího deficitu bilance primárních důchodů kvůli odlivům dividend.