Ekonomický kalendář tohoto týdne potvrdil stagflační charakter současného hospodářského vývoje. Květnová inflační data z Německa i eurozóny jako celku poukázala na stále robustnější inflační tlaky. Ty se pak promítají negativně do indikátorů spotřebitelské důvěry. Podnikatelé zatím odolávali, ale i tady se nervozita začíná zvyšovat. Patrné to bylo v květnovém průzkumu z dílny Evropské komise pro eurozónu jako celek, ještě markantnější pak v případě středoevropských PMI. V Polsku dokonce květnové hodnocení průmyslové aktivity spadlo do pásma kontrakce (i když ještě za duben samotná průmyslová produkce silně rostla). Co nadále přetrvává, to je utažený trh práce v USA s proinflačním dopadem, což potvrdila dnešní data. Počet nově vytvořených pracovních míst v USA během května překonal konsensus, navíc byla vylepšena i čísla za předchozí měsíc. Kaňkou na datech je nepatrné zvýšení nezaměstnanosti a lehce slabší než očekávaný růst hodinových výdělků. I tak dosáhl meziměsíčně solidních 0,3 %.
Tuzemská data potvrdila silný vstup ekonomiky do letošního roku, i tuzemské předstihové indikátory ale varují. Podle zpřesněného odhadu česká ekonomika přidala během prvních tří měsíců roku mezičtvrtletně silných 0,9 %, z meziročního pohledu se díky nízké srovnávající základně růst dostal až na 4,8 % (viz naše detailní analýza zde https://cutt.ly/GDP_1Q22_2e_CZ). Z hlediska struktury je zřejmý negativní dopad vysoké inflace na spotřebu domácností. Naopak příjemně překvapila investiční aktivita, za kterou zřejmě stojí i veřejný sektor. To již naznačují data ze státního rozpočtu. To je ale v jeho případě jedna z mála pozitivních informací.