Podle podobného receptu ostatně začala již jednat Česká národní banka - jedním z hlavních argumentů pro agresivní zvýšení sazeb v září byla snaha udržet inflační očekávání stabilní a zabránit dlouhodobějšímu zabydlení inflace v české ekonomice, píše v glose pro Prvnizpravy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Velký problém však bude mít se stávajícím doporučením Evropská centrální banka. Podle dostupných dat je zjevné, že inflační tlaky jsou daleko větším problémem v největší německé ekonomice než na jihu eurozóny, kde může už jen vidina přísnější měnové politiky zadupat do země domácí poptávku. A tlak Německa na přísnější měnovou politiku poroste.
V tuto chvíli čelí Německo bezprecedentním výpadkům nabídky/výroby. V průmyslu silné nové objednávky naráží na slabou výrobu zkoušenou výpadky subdodávek - ta za nimi zaostává o více než 20 %. V září hlásilo víc než 77 % německých průmyslových firem, že je vážně omezují nedostatky subdodávek - to je historicky nejvyšší číslo (víc než sedm směrodatných odchylek nad dlouhodobým průměrem). Tak extrémní situace vede pravděpodobně ke změnám chování, kdy firmy dodávající suroviny a základní vstupy mohou daleko jednodušeji, než bylo zvykem, diktovat ceny finálním producentům. Právě odvětví na konci "potravinového řetězce" pak čelí největším a nejkomplikovanějším výpadkům v subdodávkách. V německém auto-průmyslu proto hlásí výpadky subdodávek 96,6 % německých firem, zatímco ve slévárenství jen 50 % firem (což je z historického pohledu samozřejmě také vysoko). Automobilky (a jiní finální výrobci) pak jednak zdražují a soustředí se na produkci s vyšší marží (tedy tu dražší). A tady se všechny cenové vlivy začínají promítat ve spotřebitelské peněžence. A je velkou otázkou, co na to německý spotřebitel a odbory při mzdových vyjednáváních? V Německu podobně jako v Česku je velmi nízká nezaměstnanost a podniky si nemohou dovolit o zaměstnance přijít.
Riziko, že současná vysoká inflace přeskočí v Německu do mzdových vyjednávání a natrvalo do inflačních očekávání tedy není vůbec malé. I proto německý protestní hlas v ECB bezesporu bude sílit.
V tuto chvíli čelí Německo bezprecedentním výpadkům nabídky/výroby. V průmyslu silné nové objednávky naráží na slabou výrobu zkoušenou výpadky subdodávek - ta za nimi zaostává o více než 20 %. V září hlásilo víc než 77 % německých průmyslových firem, že je vážně omezují nedostatky subdodávek - to je historicky nejvyšší číslo (víc než sedm směrodatných odchylek nad dlouhodobým průměrem). Tak extrémní situace vede pravděpodobně ke změnám chování, kdy firmy dodávající suroviny a základní vstupy mohou daleko jednodušeji, než bylo zvykem, diktovat ceny finálním producentům. Právě odvětví na konci "potravinového řetězce" pak čelí největším a nejkomplikovanějším výpadkům v subdodávkách. V německém auto-průmyslu proto hlásí výpadky subdodávek 96,6 % německých firem, zatímco ve slévárenství jen 50 % firem (což je z historického pohledu samozřejmě také vysoko). Automobilky (a jiní finální výrobci) pak jednak zdražují a soustředí se na produkci s vyšší marží (tedy tu dražší). A tady se všechny cenové vlivy začínají promítat ve spotřebitelské peněžence. A je velkou otázkou, co na to německý spotřebitel a odbory při mzdových vyjednáváních? V Německu podobně jako v Česku je velmi nízká nezaměstnanost a podniky si nemohou dovolit o zaměstnance přijít.
Riziko, že současná vysoká inflace přeskočí v Německu do mzdových vyjednávání a natrvalo do inflačních očekávání tedy není vůbec malé. I proto německý protestní hlas v ECB bezesporu bude sílit.
(rp,prvnizpravy.cz,pf,foto:arch.)
