Mezi důvody konfliktu patří ruská invaze na Ukrajinu a také neochota Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie zvýšit produkci ropy a nahradit ruské dodávky při rostoucích cenách uhlovodíků na Západě. Bílý dům označil „odsouzení Moskvy“ zemí Perského zálivu za nedostatečně formulované, uvádí zpráva.
Arabské země mají také zášť vůči Bidenově administrativě. Spojené státy podle nich nejsou schopny reagovat na raketové útoky Hútíů, podporovaných Íránem proti zemím Perského zálivu.
Stejně negativní bylo přání Bílého domu podepsat novou jadernou dohodu s Teheránem, „která nezmiňuje íránskou agresi v regionu“. Kromě toho SAE litují zpoždění dodávek amerických stíhaček F-35. Tato země nepodporuje ani probíhající dialog o Společném komplexním akčním plánu (JCPOA), upozorňuje Washington Post .
Předtím američtí představitelé uvedli, že americké sankce proti Íránu nezabránily návratu k JCPOA. „Ve skutečnosti tyto sankce nesouvisejí s íránskou jadernou dohodou. Ukazují pouze to, co jsme vždy říkali: budeme činit Írán zodpovědným za rozšíření jeho balistického programu a zástupné aktivity," zdůraznila ředitelka komunikace Bílého domu Kate Bedingfieldová, „to zůstane v platnosti bez ohledu na to, zda se vrátíme k jaderné dohodě, nebo ne."
Jak uvedla agentura Bloomberg, některé arabské země daly najevo ochotu podepsat písemnou dohodu se Spojenými státy, která by jim zaručila vojenskou podporu v boji proti Hútíům povstaleckého hnutí Ansar Allah. Hlavní iniciátoři tohoto rozhodnutí, Saúdská Arábie a SAE, by rády podepsaly s Bílým domem globální dohodu zaručující jejich bezpečnost. V současné geopolitické situaci ale studují i možnost podepsání samostatných bilaterálních dohod v rezortu obrany.
Iniciativa sunnitských monarchií souvisí se stále častějšími útoky Hútíů i s procesem návratu k íránské jaderné dohodě. To tlačí tradiční regionální protivníky Íránu k dohodě se Spojenými státy na vytvoření nové bezpečnostní strategie pro Blízký východ. Návrhy zaslané Bílému domu zeměmi Perského zálivu vyjadřují obavy, že návrat k jaderné dohodě by Íránu umožnil posílit vojenskou podporu Hútíům.
Bloomberg však uvádí, že zastánci nové dohody by se mohli potýkat s problémy, protože by to vyžadovalo podporu dvou třetin amerických senátorů. Což se zdá obtížné vzhledem k extrémně napjaté politické situaci ve Washingtonu. Spojené státy již takové žádosti obdržely několikrát, aniž by však mohly získat konkrétní výsledek.
Média již dříve psala, že od začátku konfliktu na Ukrajině emirátské a saúdské úřady rezolutně odmítají žádosti Bílého domu o uspořádání telefonických rozhovorů. O to významnější je to v kontextu příprav na návštěvu amerického prezidenta v Rijádu s cílem přesvědčit království, aby kompenzovalo ruské dodávky ropy. Ale i když monarchie Perského zálivu nepospíchají, aby pomohly Západu přijmout embargo na ruskou ropu, nutně budou těžit z hrozícího snížení podílu Ruska na evropském trhu s ropou. Od začátku války na Ukrajině má Rusko problémy s prodejem ropy, země možná bude muset snížit produkci ropy.
A zároveň arabské země odmítají pro Západ zvyšovat export ropy, protože jsou členy OPEC a OPEC+, které se snaží nevyužívat politických a ekonomických problémů proti sobě, jiné k rozšiřování vlastní produkce.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
