PMI indexy ve službách na vzestupu
Tento týden přinese několik předstihových indikátorů, které ukážou vývoj aktivity ve výrobě a ve službách za květen. Zejména v případě indexu PMI ve službách bychom měli vidět další zlepšení do pásma expanze sektoru z důvodu ukončování protiepidemických opatření. Naopak u indexů z výrobního sektoru se již v květnu čeká mírná korekce po předchozích rekordních nárůstech. Druhé čtení výsledku HDP v eurozóně by mohlo, s ohledem na již zveřejněné národní statistiky, přinést mírnou revizi směrem vzhůru. Snížení se čeká v případě Fed indexů důvěry v průmyslu v okolí New Yorku a Filadelfie. V USA získá pozornost zveřejnění zápisu z minulého jednání Fedu. V době minulého zasedání ještě nebyly známé překvapivě vysoké nárůsty inflace za duben, nicméně v záznamu by mohly zaznít argumenty, proč by vyšší inflace měla mít přechodný charakter a jak případně reagovat měnovou politikou, pokud by vyšší inflace byla více persistentní.
Domácí kalendář přinese pouze vývoj průmyslových cen v ČR za duben. My počítáme s meziměsíčním růstem cen o 0,3 % a zrychlením meziročního tempa na 4,1 % z předchozích 3,3 %. Trh čeká o desetinku vyšší výsledek. Ve světle zvyšujících se obav z inflace by i tato statistika mohla přitáhnout větší pozornost, zejména pokud by přinesla významnější překvapení ukazující na sílící inflační tlaky. V Maďarsku bude zveřejněn HPD za Q1, přičemž se čeká jeho mezikvartální stagnace.
Minulý týden na trhu převažovaly obavy z rychlosti oživení globální ekonomiky ve vztahu k oproti očekávání rychlejšímu vzedmutí současné inflace. Akciové trhy na počátku týdne klesly, ovšem od čtvrtka se opět obrátily k růstu. Překvapil především výsledek inflace v USA za duben, když meziměsíční růst činil 0,8 %. To bylo tak čtyřikrát rychleji, než se čekalo, a meziroční růst cen tak akceleroval na 4,2 %. Situaci pak ještě dodal korunu zveřejněný růst cen v průmyslu, který byl s meziměsíčním růstem o 0,6 % dvakrát rychlejší, než se předpokládalo. Meziroční růst PPI tak zrychlil na 6,2 %. Stále převažuje názor, že současné vzedmutí inflace je přechodného charakteru. Tomu odpovídá i vývoj inflačních očekávání, které sice vzrostly, ale stále neindikují výraznější růst inflace. V případě USA ukazují inflační swapy na průměrnou inflaci v letech 2026–2030 na 2,54 %, což je prakticky stejné jako před týdnem. V případě eurozóny ukazují stejné inflační swapy na dlouhodobou inflaci ve výši 1,6 %, což je mezitýdenní růst o 0,05 pb. Americkému dolaru vyšší riziková averze svědčila a proti euru mírně posílil. V samotném závěru týdne zveřejněné výsledky maloobchodních tržeb a průmyslu USA sice mírně zaostaly za odhady, ale nikterak nezměnili příběh rychlého oživení ekonomiky. V případě průmyslové produkce došlo navíc k silné revizi předchozího čísla vzhůru, takže o zklamání nemůže být řeč.
Ani pokles akciových trhů a silnější dolar v minulém týdnu nezabránily koruně v dalším posílení o téměř 0,8 %, kurz se tak dostal pod hladinu 25,50 CZK/EUR. Podobně posilovaly i sousední měny. České koruně prospívá všeobecná euforie ze slábnutí epidemie a spekulací na růst úrokových sazeb. Ty v minulém týdnu dále přiživil rychlejší růst spotřebitelských cen za duben ve výši 3,1 % a také zveřejnění zápisu z minulého jednání ČNB. Ta sice obsahuje více hypotéz nežli závěrů, ovšem je zřejmé, že bankovní rada vnímá ústup rizik spojených s pandemií, což je stále klíčová proměnná (více k zveřejněnému zápisu viz https://bit.ly/3bpC2tM). Peněžní trh již nyní z většiny počítá s tím, že ČNB zvýší sazby už na zasedání v červnu, což je s ohledem na to, že ještě v březnu se lidé nesměli volně pohybovat, opravdu brzy. Nicméně extrémní situace, s sebou nese extrémní reakce, jak jsme si za poslední rok zvykli.