Německé IFO nejvyšší od jara 2019
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v květnu podle našeho odhadu ubere na tempu. Bude se ale jednat pouze o korekci mimořádně vysokého dubnového výsledku, který přineslo nadšení z uvolňování restrikcí. Růst naopak zřejmě vykáží dubnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, ačkoli i zde se tempo bude vracet k „normálnějším“ úrovním. Čeká nás i druhé čtení amerického HDP, které ho pravděpodobně potvrdí na již zveřejněné úrovni, tedy 6,7 % q/q anualizovaně. Po prudkém březnovém růstu osobní příjmy Američanů zřejmě poklesnou (o cca 14 % m/m). To je dáno tím, že v dubnu na rozdíl od března již žádné mimořádné dávky vypláceny nebyly (v březnu Američané, kteří vydělávají 75 tisíc dolarů ročně a méně, obdrželi šek na 1 400 dolarů).
Ekonomický sentiment ESI v eurozóně v květnu pravděpodobně dále vzroste. Dostane se tak již 1,2 směrodatné odchylky nad svůj historický průměr. Hlavní nárůst důvěry je očekáván ve službách, kde byly rozvolněny restrikce. Důvěra ale zůstane zřejmě vysoká i ve zpracovatelském průmyslu, a to navzdory problémům se subdodávkami. Ty by měly podle našeho názoru postupně slábnout s tím, jak spotřebitelé část své pozornosti přesunou od nákupu výrobků ke službám a dodavatelé postupně adaptují výrobní podmínky na vyšší poptávku. Struktura německého HDP za Q1 ukáže, že k jeho poklesu nejvíce přispěl propad soukromé spotřeby a investic ve stavebnictví. Investice do strojů a zařízení naopak mírně rostly, kladně přispíval i čistý export. Od druhého čtvrtletí dál by se soukromá spotřeba díky rozpouštění naakumulovaných úspor domácností měla stát naopak hlavním motorem německého hospodářského růstu. Německý květnový IFO index zřejmě díky euforii z postupující vakcinace a rozvolňování pandemických opatření vyskočí na nejvyšší úroveň od jara 2019. Silné závěry ohledně hospodářské aktivity bychom ale z tohoto čísla dělat neměli.
V Česku bude tento týden zveřejněn pouze konjunkturální průzkum. Jedná se o data za květen, která by již mohla odrážet vyhlídky na postupující vakcinaci a rozvolňování restriktivních opatření. V regionu pak pozornost zaslouží polská průmyslová produkce, která je dobrým vpředhledícím indikátorem té české. Trh je však u dubnových čísel pesimistický a očekává propad o 10 %. Bude se však jednat o korekci výrazného březnového růstu. V Maďarsku zasedne k jednacímu stolu tamní centrální banka. Úrokové sazby zůstanou tentokrát ještě beze změny, v červnu však již očekáváme zpřísnění měnové politiky .
Region jel minulý týden na vlně optimismu
Koruna se minulý týden propracovala na nejsilnější úroveň za posledních patnáct měsíců. Pohybovala se převážně v pásmu 25,40-25,50 CZK/EUR a těžila z rozvolňování epidemiologických opatření, sílící společné evropské měny i spekulací na zvyšování domácích úrokových sazeb. Tyto faktory budou zřejmě na trhu působit i v průběhu tohoto týdne. Očekávání ohledně zvyšování domácích úrokových sazeb se však již podle našeho názoru blíží svému stropu, což bude další posilování koruny limitovat.
Jasným vítězem minulého týdne byl maďarský forint, který si na své konto připsal více než 2 %. Zatímco ještě zkraje týdne se jeho kurz pohyboval kolem úrovně 357 HUF/EUR, v pátek to bylo již 349 HUF/EUR. K posílení vedly výroky tamních centrálních bankéřů i zveřejnění HDP za první čtvrtletí letošního roku. Ten podle předběžných výsledků mezičtvrtletně vzrostl o 1,9 %, v meziročním srovnání pak poklesl o 2,3 %. Již v pondělí zástupce guvernéra centrální banky Barnabas Virag prohlásil, že ke zvýšení úrokových sazeb zřejmě dojde již na červnovém zasedání. Zveřejnění výsledků HDP pak trhy v očekávání změny politiky ve výrazně jestřábí ještě více utvrdilo. Ke přehodnocení výhledu to přimělo i nás. Zatímco na květnovém zasedání ještě žádné změny nečekáme, na červnovém již vidíme zpřísnění měnových podmínek o 15 bb. Další dvojí po 25 bb by mělo následovat v září a prosinci. Zvýšení klíčové tříměsíční úrokové depozitní sazby o 100 bb pak očekáváme v roce příštím. Ta by se tak měla postupně vyšplhat až na 2,25 % v závěrečném čtvrtletí příštího roku. S tím by mělo jít ruku v ruce i další posilování maďarského forintu.
Na vlně optimismu se minulý týden vezl i polský zlotý, ačkoli tamní centrální banka zvyšování úrokových sazeb zatím neplánuje. Většina centrálních bankéřů totiž považuje inflační tlaky v polské ekonomice za dočasné a v příštím roce předpokládá jejich slábnutí (v dubnu inflace dosáhla 4,3 %). Náš odhad také počítá se zpřísňováním měnové politiky až ve druhé polovině příštího roku. I tak ale zlotý v průběhu týdne zpevnil o solidní necelé jedno procento (na 4,495 PLN/EUR).
Euro zahájilo minulý týden kolem úrovní 1,208 USD/EUR. V průběhu týdne se však propracovalo až k úrovním okolo 1,223 USD/EUR. I tento týden by se společné evropské měně mohlo dařit. Další krev do žil by jí mohly nalít silné indikátory důvěry, postupující vakcinace i rozvolňování pandemických opatření.