Makroekonomická data dnes zůstanou v pozadí
Hlavním hybatelem zůstane konflikt na Ukrajině. Nad ránem Rusko spustilo ozbrojený útok na celou zemi, což jistě dále vyhrotí celou situaci a odstartuje sérii odvetných kroků západních zemí. Trhy dnes ráno reagují výrazným zvýšením rizikové averze. Dolar jako „bezpečný přístav“ viditelně posiloval a výnosy amerických dluhopisů klesaly. Naopak skokově oslabily měny středoevropského regionu, ale i ostatních rozvíjejících se trhů. Na komoditních trzích se barel ropy brent dostal poprvé od roku 2014 nad 100 USD, což s sebou přineslo i skokové zdražení zemního plynu. Viditelný byl i příklon k drahým kovům. První ochutnávku dopadů na akciové trhy přinesla asijská seance, kde indexy krátce před uzavřením odepisovaly 2-3,5 %. Futures na evropské akcie dnes ráno indikovaly ještě větší propad (např. německý DAX přes 4 %) a ve výrazně červených číslech se ráno držely i americké futures.
Makroekonomický kalendář dnes nabídne spíše druhořadé údaje, které navíc zůstanou ve stínu geopolitiky. V ČR bude zveřejněn únorový konjunkturální průzkum, který patrně stejně jako v lednu ukáže setrvání ekonomické důvěry pod dlouhodobým průměrem, což bude odrážet zejména přetrvávající obavy tuzemských spotřebitelů ohledně jejich finanční situace a zvýšeného růstu cen. V USA bude zveřejněn počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za uplynulý týden a lednová statistika prodejů nových domů. V případě dat z trhu práce je očekáván mírný pokles počtu žádostí o podporu s tím, jak se začala ihned po překonání vrcholu poslední pandemické vlny v USA rychle obnovovat ekonomická aktivita. Mírné oslabení pak očekáváme u prodejů nových domů, což by mělo být dáno jak poklesem nabídky dokončených domů, tak i ochlazením poptávky v důsledku růstu úroků z hypotečních úvěrů v průběhu ledna.
Výrobní ceny v ČR včera výrazně překvapily svým růstem
Tempo zdražování českých průmyslových výrobců v lednu drtivě překonalo odhady. Meziměsíčně tuzemští výrobci zvýšili ceny o 6,9 %, což je nejvíce od února 1991. Za posledních dvanáct měsíců tak ceny vzrostly již o 19,4 %(oček. 13,2 %). Výrazně v lednu rostly i ceny v ostatních primárních okruzích (tj. u výrobců v zemědělství, stavebnictví a v oblasti tržních služeb). Lze očekávat, že inflační tlaky z výrobní sféry budou v letošním roce do značné míry prosakovat i do spotřebitelských cen, což by mělo za normálních okolností vést k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Značně nejisté dopady vojenského konfliktu na Ukrajině by však mohly nahrávat opatrnějšímu přístupu ČNB.
Guvernér Rusnok připustil pomalejší odeznívání zvýšené inflace a nevyloučil další nárůst sazeb. V rozhovoru pro ČRo Plus uvedl, že eskalace geopolitické situace na Ukrajině by mohla vést k vyšším cenám energií, pomalejšímu odeznívání tuzemské inflace a zároveň nižšímu ekonomickému růstu, než ČNB dosud očekávala. V interview pro Rádio Z potom nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb, neočekává však již jejich skokový nárůst jako na posledních zasedáních.
Výrazně proinflační překvapení z tuzemských výrobních cen i prohlášení guvernéra Rusnoka včera pomohlo krátkým sazbám i koruně. Ta tak včera ve srovnání s ostatními měnami středoevropského regionu oslabila méně výrazně a den uzavřela poblíž 24,60 CZK/EUR, což je oproti úterku hodnota slabší o zhruba 0,1 %. Polský zlotý přitom včera k euru ztratil 0,5 % a maďarský forint odepsal dokonce 1,1 %. Regionální měny tak zůstaly pod tlakem vlivem eskalace konfliktu na Ukrajině. Po zprávách o zahájení útoku na celou Ukrajinu však dnes ráno začaly prudce ztrácet.
Globální akciové trhy včera viditelně ztrácely. Akciové burzy v Evropě i USA přinesly známky odklonu investorů od rizikových aktiv, když uzavřely v červených číslech. Představený „první balíček“ sankcí proti Rusku ze strany západních zemí však včera příliš výraznou reakci globálních trhů nepřinesl. Tu zahájí až dnes oznámený ruský útok.