Sankce jsou zaměřené na zákaz vývozů řady odvětví do Ruska, další omezení přístupu na kapitálové trhy, zmražení zahraničních aktiv největších amerických bank a na omezení možnosti Ruska obchodovat v dolarech, jenech a eurech. Na druhou stranu se Západ zatím neshodl na vyřazení Ruska z platebního systému SWIFT, což zmírnilo strach z okamžitého kolapsu obchodu s energiemi mezi Ruskem a Západem. President Biden navíc podtrhnul, že balík sankcí byl připravovaný tak, aby platby za dodávky energií mohly pokračovat, a přislíbil uvolnění strategických ropných rezerv. V reakci na to americké akcie prudce otočily a z hlubokých ztrát se dostaly ke konci seance do plusu (+2,34 % Nasdaq a +1,5 % S&P 500).

Včerejší vývoj jen podtrhuje to, z čeho mají trhy vzhledem k ruské invazi největší strach - přerušení dodávek energií a nový výrazný stagflační šok, který by současně zvýšil inflaci a ochladil ekonomiku. Česko v tomto ohledu v Evropě patří k těm nejzranitelnějším. Z Ruska dováží prakticky všechen plyn a necelou třetinu ropy. Omezení dodávek nebo jejich postupné zastavení může přijít buď v důsledku ruských sankcí, ale i v důsledku sankcí Západu vůči Rusku - zmiňované vyřazení Ruska ze systému SWIFT sice zatím uplatněno nebylo, ale zůstává ve hře.

Je důležité také vzít v potaz, že jakýkoliv nový energetický šok přichází po masivní covidové inflační vlně. Právě ta už značnou část českých domácností tvrdě zasáhla a další zdražování energií a potravin může proto výrazně snížit jejich kupní sílu. To platí zvlášť pro nižší příjmové skupiny, které již před pandemií přes 90 % svých příjmů jednoduše spotřebovaly. Pokud tedy na novou inflaci nezareaguje stát novými rozpočtovými výdaji (které by nakonec byly také pro-inflační), budou domácnosti jednoduše utrácet méně. Odhadujeme, že pokud by letošní inflace v důsledku konfliktu byla vyšší v Česku o 2-3 procentní body (což dnes není vůbec jasné), bude to pro ekonomiku znamenat ztrátu na HDP o 1-1,5 %.