Členským státům umožní lépe reagovat na objevující se výzvy při správě jak společných vnějších hranic EU, tak i vnitřních hranic v rámci schengenského prostoru. Cílem aktualizace je zajistit, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích představovalo zcela krajní opatření. Nová pravidla rovněž zavedou společné nástroje pro účinnější správu vnějších hranic v případě krize v oblasti veřejného zdraví, přičemž vycházejí ze zkušeností získaných v souvislosti s pandemií COVID-19. Problematika využívání migrantů jako politického nástroje se aktualizací schengenských pravidel rovněž řeší, avšak zároveň je i řešena souběžným návrhem opatření, která mohou v takové situaci členské státy přijmout v oblasti azylu a navracení.

Místopředseda Komise pro podporu evropského způsobu života Margaritis Schinas uvedl: „Schengenská krize z roku 2015, vlna teroristických útoků na evropské půdě a celosvětová pandemie COVID-19 vystavily schengenský prostor tlaku. Neseme odpovědnost za posílení správy Schengenu a za zajištění toho, aby členské státy měly nástroje umožňující rychlou, koordinovanou a evropskou reakci v krizových situacích, a to i v situacích, kdy jsou migranti využíváni jako politický nástroj. Dnešními návrhy posílíme tento „korunovační klenot", který je symbolem našeho evropského způsobu života."

Komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová dodala: „Pandemie velmi jasně ukázala, že schengenský prostor je pro naše ekonomiky a společnosti zcela klíčový. Dnešními návrhy zajistíme, aby kontroly na hranicích byly zaváděny jako krajní možnost, a to na základě společného posouzení a pouze na tak dlouhou dobu, jak to bude nezbytně nutné. Poskytujeme členským státům nástroje k řešení problémů, kterým čelí. Zajišťujeme také společnou správu vnějších hranic EU, a to i v situacích, kdy jsou migranti využíváni k politickým účelům."

Koordinovaná reakce na sdílené hrozby

Cílem návrhu na změnu Schengenského hraničního kodexu je využít zkušenosti z pandemie COVID-19 a zajistit zavedení silných koordinačních mechanismů pro řešení zdravotních hrozeb. Aktualizovaná pravidla Radě umožní rychle přijmout závazná pravidla stanovující dočasná cestovní omezení na vnějších hranicích v případě ohrožení veřejného zdraví. Budou stanoveny výjimky, a to nejen pro osoby podnikající nezbytně nutné cesty, ale i pro občany Unie a osoby pobývající v ní. Tím se zajistí jednotné uplatňování cestovních omezení v souladu se zkušenostmi načerpanými z pandemie COVID-19.

Pravidla rovněž zahrnují nový schengenský ochranný mechanismus, který má zajistit společnou reakci na vnitřních hranicích při hrozbách, které postihují většinu členských států, jako jsou hrozby v oblasti veřejného zdraví nebo jiné hrozby v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Díky tomuto mechanismu, který doplňuje stávající mechanismus pro řešení nedostatků na vnějších hranicích, by znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích ve většině členských států mohla Rada v případě sdílené hrozby povolit svým rozhodnutím. Takové rozhodnutí by mělo rovněž určit opatření ke zmírnění negativních dopadů kontrol.

Nová pravidla na podporu účinných alternativ ke kontrolám na vnitřních hranicích

Cílem návrhu je podpořit využívání alternativních opatření namísto kontrol na vnitřních hranicích a zajistit, aby kontroly na vnitřních hranicích v případě potřeby zůstaly krajním opatřením. Opatření zahrnují:

• Strukturovanější postup pro jakékoli znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích doplněný o více záruk: Členský stát, který se dnes rozhodne znovu zavést kontroly, musí posoudit vhodnost jejich znovuzavedení a jejich pravděpodobný dopad na volný pohyb osob. Podle nových pravidel musí navíc posoudit dopad na příhraniční regiony. Navíc členský stát, který zvažuje prodloužení kontrol v reakci na předvídatelné hrozby, by měl nejprve posoudit, zda by tyto kontroly nemohly být nahrazeny vhodnými alternativními opatřeními, například cílenými policejními kontrolami či posílenou policejní spoluprací. V případech prodloužení kontrol na dobu delší než šest měsíců by mělo být provedeno posouzení rizik. Pokud jsou kontroly na vnitřních hranicích prováděny po dobu 18 měsíců, bude muset Komise vydat stanovisko k jejich přiměřenosti a nezbytnosti. Ve všech případech by provádění dočasných kontrol na hranicích nemělo překročit celkovou dobu dvou let, pokud se nejedná o velmi specifické okolnosti. To pomůže zajistit, aby kontroly na vnitřních hranicích zůstaly krajním opatřením a trvaly pouze tak dlouho, jak je to nezbytně nutné.

• Podpora využívání alternativních opatření: V souladu s novým kodexem policejní spolupráce EU navrženým Komisí dne 8. prosince 2021 podporují nová schengenská pravidla využívání účinných alternativ ke kontrolám na vnitřních hranicích ve formě posílených a operativnějších policejních kontrol v příhraničních regionech. Nová pravidla rovněž vyjasňují, že operativní policejní kontroly nejsou ekvivalentem kontrol na hranicích.

• Omezení dopadu kontrol na vnitřních hranicích na pohraniční regiony: Členské státy, které znovu zavedou kontroly, by měly přijmout opatření k omezení negativních dopadů na příhraniční regiony a vnitřní trh. To může zahrnovat usnadnění překračování hranic pro přeshraniční pracovníky a vytvoření zelených pruhů, které zaručí hladký tranzit základního zboží.

• Řešení neoprávněného pohybu v rámci schengenského prostoru: S cílem řešit jev relativně malého, ale konstantního počtu nepovolených přesunů zavedou nová pravidla nový postup pro řešení nepovolených pohybů během společných policejních operací. To umožní členským státům revidovat stávající dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob, případně uzavřít mezi sebou nové dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob. Doplní se tím opatření navržená v rámci nového paktu o migraci a azylu, zejména závazný rámec solidarity, a je tudíž třeba k těmto všem opatřením přihlížet komplexně.

Podpora členských států při zvládání situací využívání migrace k politickým účelům

Revidovaná schengenská pravidla uznávají důležitou úlohu, kterou členské státy na vnějších hranicích zastávají jménem všech členských států a Unie jako celku. Revidovaná schengenská pravidla zavádějí nová opatření, která mohou členské státy přijmout, aby mohly účinně spravovat vnější hranice EU v situaci, kdy jsou migranti využíváni k politickým účelům. Patří mezi ně omezení počtu hraničních přechodů a zintenzivnění ostrahy hranic.

Kromě toho Komise navrhuje další opatření v rámci pravidel EU v oblasti azylu a navracení s cílem vyjasnit, jak mohou členské státy v takových situacích reagovat, a to při plném dodržení základních práv. Zahrnuje to možnost prodloužit lhůtu pro registraci žádostí o azyl až na 4 týdny a posuzovat všechny žádosti o azyl na hranicích, s výjimkou žádostí od osob se zdravotními problémy. Účinný přístup k azylovému řízení by měl být i nadále zaručen a členské státy by měly rovněž umožňovat přístup humanitárním organizacím poskytujícím pomoc. Členské státy budou mít rovněž možnost zavést mimořádný postup pro řízení návratů. Agentury EU (Agentura EU pro azyl, Frontex, Europol) by navíc měly dotčenému členskému státu na požádání poskytovat přednostní operativní podporu.

Nyní je na Evropském parlamentu a Radě, aby oba návrhy posoudily a přijaly.