Pozornost se tento týden upnula na statistiky vývoje HDP evropských ekonomik. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q2 přinesl dle očekávání mírnou revizi směrem dolů na 0,6 % q/q. Ekonomika eurozóny se tak zatím prokazuje jako odolná i přes negativní dopady války na Ukrajině, vysokou inflaci a zvýšenou nejistotu kolem dodávek ruského plynu, píše v komentáři Kevin Tran Nguyen. analytik Komerční banky.

Vývoj středoevropských ekonomik byl relativně smíšený, když překvapil na obě strany. Zatímco v tuzemsku, Slovensku a Maďarsku ekonomika zaznamenala ve Q2 mezičtvrtletní růst o 0,2 %, resp. 0,4 % a 1,1 %, tak ta polská se v letošním druhém čtvrtletí propadla o výrazných 2,3 % q/q, kdežto analytici čekali mírnější 0,7% pokles. Podobně, ale směrem nahoru, překvapil také růst maďarské ekonomiky, když trh čekal růst pouze o 0,5 % q/q.

Příchozí data průmyslové produkce a maloobchodních tržeb z USA zatím nenesou známky recese. Americký průmysl po červnové revidované stagnaci v červenci meziměsíčně vzrostl o překvapivých 0,6 % za významného přispění oživení automobilového průmyslu. Maloobchodní tržby bez aut pokračovaly v meziměsíčním růstu a v červenci vzrostly o 0,4 %, kontrolní skupina pak dokonce o 0,8 %. Celkové tržby však brzdil slabší prodej aut a pohonných hmot, když došlo k meziměsíční stagnaci.

Výše uvedené indikace spolu s dříve zveřejněnými silnými daty z trhu práce a meziměsíční stagnací spotřebitelských cen v červenci tak ještě více rozvířily debatu ohledně další trajektorie sazeb amerického Fedu. K té také přispěl zveřejněný zápis z posledního jednání FOMC s lehce holubičím vyzněním. Tržní ocenění je momentálně více nakloněno 50bodovému zvýšení na zářijovém zasedání. Nicméně před tím budou mít američtí centrální bankéři k dispozici další várku dat za srpen, která by mohla do dalšího rozhodování významně promluvit. Čerstvého zhodnocení situace od Fedu bychom se nicméně měli dočkat příští týden na pravidelném sympóziu v Jackson Hole.

Z řad cenových indikátorů byly tento týden zveřejněny ceny průmyslových výrobců v ČR a Německu. Zatímco ceny tuzemských průmyslníků překvapily výrazně nižším meziměsíčním tempem růstu o 0,4 % oproti konsensu (1,0 %), tak ceny těch německých zaznamenaly raketový růst o 5,3 % m/m. Kdežto k růstu tuzemského indikátoru složka energií přispěla jen mírně, tak v případě německého PPI ceny elektřiny, plynu a tepla sehrály výrazně větší roli, bez nich ceny rostly „pouze“ o 0,4 % m/m. Naopak v opačném směru na růstovou dynamiku tlačila v červenci nižší cena surové ropy v porovnání s předcházejícím měsícem. K dalšímu poklesu dochází i v tomto měsíci, což by mohlo být dobrou zprávou pro budoucí cenový vývoj. Tomu však příliš nenasvědčují extrémní nárůsty burzovních cen budoucích kontraktů na elektřinu a plyn pro příští rok.

Tržní úrokové sazby po poklesech z minulého týdne následovaly dění na globálních trzích a během týdne pozvolně rostly, zatímco riziková aktiva zažila relativně úspěšný týden. Z horšího globálního sentimentu a silných dat těžil americký dolar, který výrazně posiloval napříč spektrem a vůči euru posílil o více než 2 %, přibližuje se tak znovu paritě, kterou již dříve prolomil. Silnější dolar a vyšší dolarové sazby dolehly na středoevropské měny, které po celý týden oslabovaly. Nejhůře na tom byl maďarský forint (-3,0 %), následoval jej polský zlotý (-1,9 %) a v neposlední řadě ztrácela také česká koruna (-1,2 %), když se vyšvihla až nad úroveň 24,50 CZK/EUR.