Pesimisty jsme i pokud jde o česká průmyslová data ve světle informací o výrazném propadu produkce v automobilovém sektoru. To se samozřejmě negativně podepíše i na srpnové bilanci zahraničního obchodu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Od srpnových čísel z průmyslu si moc neslibujme

Naše původní odhady naznačovaly, že německá průmyslová produkce mohla pokračovat v meziměsíčním růstu, když rozsah odstávek výroby nebyl tak rozsáhlý jako třeba u nás, avšak jen velmi pozvolným tempem 0,5 %. Tržní konsensus je oproti našemu odhadu pesimističtější, když hovoří naopak o poklesu o 0,5 %. Nutno ale podotknout, že včera zveřejněný hluboký propad v podnikových objednávkách je před dnešními čísly velkým varováním. Z pohledu eura tak data příliš povzbudivá nebudou. Dnešní tržní sentiment ale povzbuzuje pokrok v oblasti navýšení dluhového stropu v USA, v průběhu asijské seance se pak dařilo zejména technologickým akciím.

Zatímco tržní sentiment by měl koruně nahrávat, dnes zveřejňovaná data budou proti. Obáváme se zklamání, které přinese srpnová průmyslová výroba, a tím pádem i bilance zahraničního obchodu. Srpen byl měsícem, kdy byla tradiční dovolenková sezóna u klíčových producentů ještě více prohloubena v důsledku problémů s dodávkami komponent. To bylo markantní zejména u naší vlajkové lodi – automobilového průmyslu. V samotném srpnu došlo k meziměsíčnímu poklesu produkce automobilů přes 60 %. I v meziročním srovnání to představuje hluboký propad o 57 %.

Poláci nečekaně zvýšili úrokové sazby

Polský zlotý se včera stal králem obchodování na středoevropském devizovém trhu. Tamní centrální banka totiž poměrně nečekaně přistoupila poprvé od roku 2012 ke zvýšení úrokových sazeb. A to hned o 40 bb na 0,50 %. Polští centrální bankéři se tak připojili ke svým kolegům z Česka a Maďarska a rozhodli se s hrozbou vyšších inflačních očekávání bojovat standardně, tedy utažením měnových podmínek přes vyšší nominální úrokové sazby. Měnové podmínky samozřejmě i tak zůstávají extrémně uvolněné při pohledu na reálné sazby. Připomeňme, že zářijový meziroční růst spotřebitelských cen činil u našich severních sousedů 5,8 %. Tímto krokem byl podle nás odstartován trend zvyšujících se sazeb, zvýšení o dalších 50 bb očekáváme na listopadovém zasedání, ke konci příštího roku pak klíčovou sazbu vidíme na 2,75 %. Nárůst úrokového diferenciálu by měl být pozitivní zprávou pro další vývoj polského zlotého. Hodně o včerejším rozhodnutí by měla napovědět dnešní tisková konference.

Ve zbytku regionu včera příliš optimismu nepanovalo, naopak. Maďarský forint i česká koruna byly spíše pod prodejním tlakem. Důvodem byl negativní globální sentiment. Během prvních hodin včerejší seance naše měna oslabila o více než deset haléřů nad 25,45 CZK/EUR, aby se během dne stabilizovala nad hladinou 25,40 CZK/EUR. Pesimismus v regionu byl výsledkem globálně nepříznivé nálady projevující se na devizovém trhu v posilování amerického dolaru vůči euru a nezabránil tomu ani lepší výsledek ADP reportu. Ten přinesl za září oproti očekávání větší počet nově vytvořených pracovních míst v americkém soukromém sektoru. Na ostatních segmentech finančního trhu trpí zejména akciové indexy, když se investoři s obavami dívají na turbulence na trhu s energiemi. Drahé zdroje ohrožují ekonomický růst.