Tuzemská inflace se opět posunula o pár desetin nad toleranční pásmo centrální banky, zatímco ekonomika v závěru minulého roku dále zpomalovala. V obdobném trendu se vyvíjí i zbytek regionu, který si ale stále drží významně vyšší hodnoty tempa růstu. Česká národní banka zveřejní záznam z nedávného jednání bankovní rady, na kterém došlo k překvapivému zvýšení úrokových sazeb, sdělil František Táborský, analytik Komerční banky.

Do Německa se vrací riziko recese

Včerejší statistika průmyslové produkce v eurozóně skončila ještě o něco hůře, než očekával trh. Hlavním důvodem je rekordní pokles výroby v Německu, ale i špatné výsledky z Francie a dalších zemí. To se podle nás podepíše i na celkových číslech růstu HDP. Německá ekonomika podle nás v závěru minulého roku poklesla o 0,3 % oproti předchozímu čtvrtletí. Trh očekává mírný růst, nicméně těžko odhadovat do jaké míry jsou v těchto číslech započteny výsledky z konce minulého týdne. To by se mělo projevit i na druhém odhadu HDP v eurozóně, který bude pravděpodobně revidován směrem dolů. Hlavní zprávou však bude návrat rizika německé recese.

Bohatá nadílka informací nás dnes čeká i na domácím poli. Tuzemská inflace v lednu podle našich odhadů dále rostla. Nutno ale brát v potaz změny ceníků na počátku roku, které vždy znamenají zvýšenou nejistotu cenového vývoje na počátku roku. V souhrnu by tak meziroční míra inflace měla na počátku roku vzrůst na 3,4 %, což je výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem i nad novou prognózou ČNB. V dalších měsících se navíc k růstu cen přidá efekt zvýšení spotřebních daní a meziroční míra inflace tak popoleze ještě výš. Ekonomika však v závěru roku podle našich odhadů dále zpomalovala. Po růstu o 0,4 % q/q ve třetím čtvrtletí by měla zvolnit na 0,2 % q/q. To by znamenalo zpomalení meziročního tempa na 1,8 % z předchozích 2,5 %. Důvodem je především slabý průmysl a související horší výkonnost v zahraničním obchodě. Dalšího zpomalení se dočkají i naši sousedé. V meziročních tempech si však stále udržují solidní růst. V Polsku však už trh očekává pokles ekonomiky o desetinu procenta oproti předchozímu čtvrtletí, za čímž však do značné míry stojí jednorázové efekty.

Za pozornost stojí také zveřejnění záznamu z jednání ČNB z minulého týdne, kdy bankovní rada rozhodla o překvapivém zvýšení úrokových sazeb. Záznam by měl poodhalit diskuzi, která předcházela zvýšení sazeb a jména členů bankovní rady, kteří pro tento krok hlasovali. Vzhledem k předchozím vyjádření jednotlivých členů lze jen těžko odhadovat, který z nich změnil názor. Zároveň bude zveřejněna celá Zpráva o inflaci včetně kompletní prognózy centrální banky.

Americká inflace dočasně na vyšších úrovních

Tuzemská bilance běžného účtu skončila v prosinci v deficitu 14,4 mld. CZK. Za celý uplynulý rok tak skončil vyrovnaný. Pro letošek pak předpokládáme, že slabší zahraniční poptávka a pokračující odliv důvodů a dividend stáhne běžný účet do deficitu 1 % HDP. Celý komentář k http://bit.ly/2uIEKIn.

Americká inflace v lednu zrychlila na 2,5 % y/y včetně její jádrové složky (2,3 %). Jedná se tak o nejvyšší úrovně od října 2018. Příští měsíc by si inflace měla současnou dynamiku udržet, následně však očekáváme její zpomalení. Nízké ceny ropy se začínají podepisovat na cenách pohonných hmot a celém spotřebitelském koši.

Koruna včera udržela chladnou hlavu a včerejší testování nových úrovní nezopakovala. Oproti předchozímu dni tak ztrácí 0,16 %. Obdobně se pohyboval i polský zlotý. Maďarský forint po zveřejnění překvapivě vysokého nárůstu inflace na 4,7 % y/y skokově posílil o sedm desetin procenta na současných 337,85 HUF/EUR a na krátko se dostal na nejsilnější hodnoty v tomto týdnu, dodal František Táborský.