Rizika této prognózy vnímáme jako vyrovnaná, když na nižší růst sazeb by mohly působit obavy centrální banky z dopadů nové mutace omikron, naopak k výraznějšímu zvýšení by ji mohl pobídnout aktualizovaný výhled inflace, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Martin Gürtler, analytik Komerčnjí banky.

Dosavadní vyjádření členů bankovní rady indikují interval 50 až 75 bb, finanční trh ve svých cenách aktuálně zahrnuje nárůst v rozsahu cca 80 až 85 bb. Cyklus současného utahování měnové politiky by měl podle nás skončit v únoru příštího roku, kdy by repo sazba měla dosáhnout vrcholu ve výši 4 %. Uspíšením růstu úrokových sazeb centrální banka reaguje především na inflaci, která se na začátku příštího roku pravděpodobně dostane nad 7 % y/y. S ústupem výrazných inflačních tlaků by se úrokové sazby měly začít vracet k rovnovážným třem procentům. K tomu však podle nás bude docházet až v roce 2023.

Z makroekonomických indikátorů budou tento týden sledovány především ty, které hodnotí úroveň spotřebitelské důvěry. Ta vlivem obnoveného šíření koronaviru a jeho nové mutace omikron, stejně tak i v důsledku vysoké inflace v Evropě klesá. Potvrdit by to zítra měl jak německý ukazatel od společnosti GfK, tak i ten celoevropský od Evropské komise, který by měl podle našeho odhadu klesnout na nejnižší úroveň od letošního března. Zatímco v řadě evropských zemí je počet nových případů nejvyšší za celou dobu pandemie, v USA je prozatím situace o něco lepší. I zde je však patrný vzestupný trend. V prosinci očekáváme nepatrný nárůst indikátoru spotřebitelské důvěry od amerického Conference Boardu, který bude zveřejněn ve středu, a to i díky dalšímu zlepšení ke kterému ke konci roku došlo na tamním trhu práce. První měsíce roku 2022 jsou však spojeny s rizikem opětovného snížení. Předchozí vlny nákazy ukázaly, že vzestup případů v jedné části světa se dříve či později projeví také v jeho zbytku.

Centrální banky hrály prim i v minulém týdnu

Česká koruna v pátek umazala ztráty ze závěru předchozího dne, když se vrátila pod 25,30 CZK/EUR a je tak nejsilnější za poslední zhruba měsíc. Za celý uplynulý týden tuzemská měna zpevnila o přibližně půl procenta. K silnějším úrovním ji pomohly zejména jestřábí výroky členů bankovní rady centrální banky. Velká část z nich totiž uvedla, že ČNB bude pravděpodobně muset na středečním zasedání pokračovat v rychlém tempu utahování měnové politiky. Hlavním důvodem zůstává inflace, která v listopadu vystoupala na 6 % a ta jádrová se již dostala na skoro 8 %. Finanční trhy tak vlivem listopadového vývoje spotřebitelských cen a zmíněných vyjádření centrálních bankéřů začaly zvyšovat sázky na vyšší míru utažení měnových podmínek.

Minulý týden zasedaly dvě, pro globální finanční trhy nejvýznamnější centrální banky, a to americký Fed a Evropská centrální banka. Obě shodně vyjádřily odhodlání omezit programy nákupů aktiv, které zavedly na podporu ekonomik zasažených pandemií a zároveň ve své komunikaci u slůvka inflace vypustily adjektivum dočasná. Stále více je totiž zřejmé, že současná inflační vlna tu s námi ještě chvíli pravděpodobně bude a centrální banky musí reagovat tak, aby nedošlo k nebezpečnému nárůstu inflačních očekávání a vyšší inflace se nestala trvalým fenoménem.

Fed v souladu s očekáváními urychlil tempo snižování objemu nakupovaných aktiv, když každý měsíc bude tento objem ponížen o 30 mld. USD. Celý program odkupu aktiv by tak měl skončit v březnu příštího roku. Tím si zároveň americká centrální banka vytvořila prostor pro dřívější zvýšení úrokových sazeb. My očekáváme jejich první zvýšení v USA příští rok v červnu a další dvě ve druhé polovině roku. Tři zvýšení úrokových sazeb (každé o 25 bb) jsou plně v souladu s tím, co v průměru očekávají členové FOMC.

ECB chce také během prvního čtvrtletí snížit objem nově nakupovaných aktiv v rámci pandemického programu (PEPP) a od začátku druhého čtvrtletí s těmito nákupy přestat úplně. Nadále by však mělo docházet k reinvesticím již nakoupených aktiv. Konec nových nákupů v rámci PEPP by však měl být částečně vyvážen vyššími objemy v rámci standardního programu APP. První zvýšení sazeb ECB čekáme až na konci roku 2023. O utahování evropské měnové politiky se tak zatím moc mluvit nedá, jde spíše o jen částečné zchlazení extrémně uvolněné měnové politiky. I přesto minulý týden z vývoje na finančních trzích nepatrně benefitovalo euro, když posílilo o zhruba 0,2 %. Akciové trhy si v průběhu týdne sáhly na nový rekord.

Makroekonomická data zveřejněná v minulém týdnu spíše zklamala. Německý Ifo index za prosinec zaostal za očekáváními, a to jak pokud jde o složku hodnotící výhled podnikatelů pro následujícího půl roku, tak i hodnocení současné situace. Na vině jsou zřejmě obavy ohledně šíření nové mutace omikron, podobně jako v případě výše zmíněné spotřebitelské důvěry, a s tím spojených restrikcí. Ty se pravděpodobně podepsaly i na prosincovém poklesu PMI indexů aktivity v oblasti služeb.

V případě Německa se tento index po zhruba třičtvrtě roce dostal opět pod hranici 50 bodů, což značí snižování aktivity. Celoevropský index z oblasti služeb sice nad touto hranicí zůstal, k poklesu však došlo i zde. Naopak zpracovatelský průmysl nadále zůstává výrazně v pásmu expanze. V USA zklamaly především maloobchodní tržby za listopad, které oproti očekávání vykázaly zhruba třetinový meziměsíční nárůst.