Samotné páteční obchodování se naopak neslo ve znamení korekce eurových zisků a poklesu kurzu pod 1,145 USD/EUR. I tak euro tento týden zakončilo vůči dolaru se ziskem téměř tří čtvrtin procenta, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Spíše než o posilování eura bychom však měli hovořit o oslabování dolaru. Ten doplatil především na celotýdenní pokles tržních úrokových sazeb. Zdá se, že největší inflační šok je za námi, minimálně z pohledu očekávání trhu. Ne, že by inflace dále nevzrostla, koneckonců zaznamenaných sedm procent v USA je nevíce za poslední čtyři dekády, tento výsledek již ale pro trh nebyl překvapením. Což je rozdíl proti minulým měsícům, kdy publikovaná data tržní konsensus překonávala. Tentokráte zveřejněná americká inflační data za prosinec (spotřebitelské i výrobní ceny) skončila víceméně v souladu s očekáváními analytiků, což trh vnímal jako zklamání.

Korekce v závěru týdne byla spíše technického charakteru. Euru ale rozhodně nepomohla německá data celoročního HDP za loňský rok. Ten  v souladu s očekáváním vzrostl o 2,7 % po loňském vzestupně revidovaném poklesu o 4,6 % (původně byl udáván pokles o 5,0 %). Revidován k lepšímu byl ale zřejmě i loňský druhý a třetí kvartál, což implikuje výrazné snížení ekonomické aktivity v závěru loňského roku. Zřejmě v souvislosti s dopadem další pandemické vlny německá ekonomika v Q4 21 mezičtvrtletně klesla o 0,5 % až 1,0 %. Zklamáním pro trhy byly i slabé maloobchodní prodeje v USA a slabý prosincový průmysl. I zde je podle nás patrný dopad další covidové vlny.