Tahounem příjmové strany státního rozpočtu je vyšší výběr daní (+9,9 %) a pojistného (+7,5 %), píše v komentáři Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Inkaso roste jak v případě daní z příjmů fyzických (+13,9 %), tak i právnických osob (+11,3 %), což je odrazem solidní mzdové dynamiky a také loňských daňových změn. Rostoucí inkaso DPH (+7,4 %) pak potvrzuje oživení spotřebitelské poptávky a celkově solidního růstu tuzemské ekonomiky v první polovině letošního roku.
Meziroční nárůst výdajů jde primárně na vrub běžným výdajům. Ty jsou taženy vyššími náklady na vzdělávaní, sociálními transfery a také obsluhu státního dluhu. Ten činí za prvních šest měsíců 48 mld. Kč a za celý rok bude poprvé v historii atakovat hranici 100 mld. Kč. Výdajové straně rozpočtu naopak pomáhá odeznění pomoci spojené s energetickou krizí.
Plánovaný schodek 241 mld. Kč se na první pohled sice jeví realisticky, nicméně některé rozpočtové položky jsou – eufemisticky řečeno – problematické. Jde zejména o nižší než plánované příjmy z emisních povolenek, vyšší výdaje na podporu zelených zdrojů energie a financování platů nepedagogických pracovního ve školství. Finální výsledek letošního roku proto zůstává nejistý, a i vzhledem k podzimním volbám nebudeme překvapeni, pokud schodek skončí spíše v rozmezí 250-260 mld. Kč.
V příštím roce je potřeba počítat s opětovným zhoršením hospodaření státního rozpočtu. Navzdory plánovanému deficitu 225 miliard již ministr financí Stanjura avizoval zvýšení na zhruba 280 mld. Kč. Hlavním důvodem budou rostoucí výdaje na obranu a výdaje spojené se stavbou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Zároveň by měla skončit platnost daně z mimořádných zisků, která jen letos má přinést do rozpočtu téměř 34 mld. Kč.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
