Na jednu stranu akciím pomáhaly signály pokračování uvolněné měnové politiky centrálních bank, ale negativně působily možné obavy z dalšího oživení a dalších možných negativních dopadů Covid-19. Zhoršení investičního sentimentu v minulém týdnu naznačily i indikátory jako německý ZEW či evropský Sentix. Americký dolar během týdne mírně proti euru posílil k 1,181 USD/EUR, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Michal Brožka.

Evropská centrální banka zasedání minulý týden ponechala nastavení úrokových sazeb bez změny, ale začala trh připravovat na budoucí omezování nouzového programu nákupu aktiv. Hlubší diskuze nad tímto programem prý proběhne v prosinci. ECB pozitivně ocenila vývoj ekonomiky. Prognózy HDP i inflace byly pro nejbližší období zvýšeny. Nicméně důležité je, že pro následující tři roky ECB stále čeká postřelování inflačního cíle. Jinými slovy by se ECB měla stále snažit udržovat uvolněnou měnovou politiku i přesto, že pandemie a související programy pominou. Pro finanční trhy přineslo zasedání ECB jen slabší signály a jeho celkové vyznění bylo spíše holubičí.

Úrokové sazby minulý týden na svém zasedání nezměnila ani polská centrální banka. Na následné tiskové konferenci guvernér Glapiński vyslovil přesvědčení, že vyšší inflace je důsledkem šoku na straně nabídky, z čehož vyplývá neochota měnové politiky reagovat. Polský zlotý následně oslaboval.
V Česku bylo minulý týden hlavní událostí zveřejnění inflace za srpen. Ta opět překvapila a akcelerovala nad všechny odhady, konkrétně na 4,1 % y/y. Nejvíce k růstu inflace přispěly náklady na bydlení, ale zdražení šlo napříč spotřebním košem. Důležité je, že zrychlila jádrová inflace, která v meziměsíčním anualizovaném vyjádření činila 15 % (4,8 % meziročně). I kdyby tempo zdražování nyní polevilo, bude na konci roku meziroční inflace u 5 %, pokud nepoleví bude snadno 6 % i více. Obava z růstu inflačních očekávání pravděpodobně přiměje Českou národní banku k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. Na zasedání ČNB na konci září tak čekáme zvýšení hlavní repo sazby o 50 b.b. na 1,25 %; blíže viz  https://bit.ly/2Yyh2x5. České koruně rostoucí spekulace na zvyšování sazeb ČNB pomohly k posílení na 25,30 CZK/EUR, ale později část zisků zkorigovala.

Inflace v USA by měla mírně přibrzdit

Makroekonomická data zveřejněná v tomto týdnu pravděpodobně ukážou stále vysokou, ale zpomalující inflaci v USA za srpen. Tamější průmyslová výroba by měla opět solidně růst. Přírůstky jinak silných maloobchodních tržeb by ale měly být minimální a při započtení prodeje aut pravděpodobně opět klesnou. Z Číny dorazí data, která ukážou negativní dopad šíření delta varianty na tamější průmyslovou výrobu i nákupy v maloobchodě. Statistika průmyslové výroby za celou eurozónu za červenec bude v slušném plusu. V ČR uvidíme údaje o dalším zdražení průmyslových výrobců, ale po předchozím skoku by i zde mělo zdražování brzdit.

Průmysl v USA roste, maloobchod spíše stagnuje

V USA tento týden zaujmou data o vývoji inflace, průmyslu a maloobchodu. Meziměsíční přírůstky spotřebitelských cen již polevily především z důvodu brzdícího zdražování aut. Za srpen trh i analytici SG počítají s dalším zpomalením meziměsíční inflace na 0,4 %, což by znamenalo mírné snížení meziročního růstu cen na 5,3 %. Nejistota cenového vývoje je ale zvýšená a do dalších měsíců máme obavy, zda s oživením ekonomiky nedojde i k rychlejšímu zdražování nájmů, což by podkopávalo hypotézu o dočasnosti inflačních tlaků. V případě vývoje průmyslové výroby počítáme s pokračováním slušného růstu, který indikují jak předstihové indikátory, tak údaje z automobilového sektoru. Slabší naopak zůstává růst maloobchodních tržeb (ovšem na zvýšených úrovních), kde bez motoristického segmentu SG odhaduje slabší vzestup o 0,2 %, zatímco trh čeká pokles v obdobném rozsahu. V případě zahrnutí segmentu aut lze počítat s dalším poklesem, který je odrazem oslabené nabídky a jejího předchozího zdražení. Veškerá data budou především interpretována v kontextu blížícího se zasedání Fedu 22. září.

Údaje o průmyslové výrobě budou tento týden zveřejněny i v eurozóně. Nicméně zde půjde o data za červenec a s ohledem na již známé národní statistiky v řadě zemí včetně Německa je potenciál překvapení menší. SG zde čeká solidní meziměsíční zvýšení o 1,3 %. Středeční vystoupení prezidentky Evropské komise von der Leyen ke stavu Unie bude politicky sledovanou událostí, nicméně z hlediska trhu pravděpodobně větší impuls nepřinese.

Velmi sledovaná naopak budou data přicházející z Číny. Poslední zhoršení pandemického vývoje se pravděpodobně odrazilo na slabším vývoji měsíčních dat z průmyslu i maloobchodu za srpen.

V ČR budou za pozornost stát ceny v průmyslu. I zde v minulých měsících došlo k výrazným nárůstům z důvodu omezených dodávek některých komponent a materiálů. Za srpen pravděpodobně uvidíme pokračování tohoto trendu, nicméně měsíční přírůstky by měly zeslábnout. Koruně pomáhá další navyšování spekulací na zvyšování úrokových sazeb a s ohledem na blížící se zasedání ČNB 30. září a další zrychlení inflace bychom mohli slyšet další výroky členů ČNB. Viceguvernér Niedetzký připustil, že posledních údaje o inflaci povedou k tomu, že bankovní rada stráví méně času nad diskuzí, zda úrokové sazby zvyšovat či ne, ale určitě se povede širší diskuze ohledně velikosti těchto kroků. Výraznější roli ale ve vývoji koruny v nejbližších týdnech bude spíše hrát blížící se zasedání Fedu, vývoj EUR/USD a zahraničních úrokových sazeb.