Hlavním tahounem dalšího meziměsíčního zdražování byly energie. Hlavní dodavatelé plynu v průběhu září měnili své ceníky a to se odrazilo ve více než 15% zdražení zemního plynu. Ostatní zdroje energie pro domácnosti také zdražovaly, ale zdaleka ne tak výrazně - elektřina (+3 %) a tuhá paliva (+6 %). Další zvýšení cen elektřiny nás ale pravděpodobně ještě čeká v průběhu října a listopadu, komentuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

V ostatních položkách nás překvapil o něco výraznější pokles pohonných hmot (-4 % meziměsíčně) a pomalejší zdražování některých potravin. Na druhé straně rychleji, než jsme čekali, zdražují některé položky v jádrové inflaci (školné o 6,7 %).

Do konce roku čekáme, že vyšší ceny energií a potravin přispějí ještě k dalšímu růstu inflace nad 19 %. Neměla by tomu zabránit ani kombinace úsporného energetického tarifu a cenových stropů pro plyn a elektřinu (jsou nastaveny relativně vysoko). Inflační tlaky bude postupně mírnit odeznívání efektu drahých pohonných hmot a imputovaného nájemného.

Z pohledu ČNB je tento vývoj zatím v souladu s prognózou a nová čísla tak těžko budou argumentem pro holubičí většinu změnit názor na úrokové sazby. K jejich růstu by podle nás mohl stávající bankovní radu dovést buď výraznější tlak na koruně (z důvodu rychlého zvyšování sazeb v zahraničí) nebo výrazně vyšší domácí mzdové tlaky.