Výpadek příjmů z DPH má velmi negativní dopad na vládní výdaje určené na veřejné statky a služby, na kterých jsme všichni závislí, jako jsou školy, nemocnice a doprava. Neodvedenou DPH mohly členské státy využít rovněž ke splácení dluhu vzniklého během počátečního oživení po pandemii COVID-19 nebo k financování ambicióznějších opatření v oblasti klimatu.
Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni prohlásil: „Navzdory pozitivnímu trendu zaznamenanému v posledních několika letech zůstává výpadek příjmů z DPH velkým problémem, zejména s ohledem na obrovské investiční potřeby, které musí naše členské státy v nadcházejících letech řešit. Údaje za letošní rok odpovídají ztrátě více než 4 000 EUR za sekundu. Pro vnitrostátní rozpočty to jsou nepřijatelné ztráty a znamená to, že zcela základní veřejné služby zaplatí běžní občané a podniky formou jiných daní. Podvodům s DPH, tedy závažné trestné činnosti, která tahá peníze z kapes spotřebitelů, podkopává naše sociální systémy a vyčerpává státní pokladnu, se musíme společně snažit zabránit."
Díky pokračujícímu úsilí o zlepšení situace na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni pokračoval v roce 2019 relativně pozitivní trend a celkový výpadek příjmů z DPH v členských státech EU se oproti předchozímu roku snížil zhruba o 7 miliard eur. EU již na zlepšení způsobu výběru DPH vynaložila značné úsilí (viz Otázky a odpovědi). Evropská komise navíc podporuje členské státy, aby lépe spolupracovaly v rámci sítě „Eurofisc", kterou tvoří státní úředníci z 27 členských států a Norska. Od roku 2019 členové sítě aktivně využívají nástroj analýzy transakčních sítí (TNA), jejž financuje EU v zájmu rychlé výměny a společného zpracování údajů o DPH, díky čemuž mohou automaticky odhalovat přeshraniční podvody s DPH v mnohem dřívější fázi. V roce 2022 Komise rovněž předloží legislativní návrhy na další modernizaci systému DPH, včetně posílení sítě Eurofisc.
Zásadní výsledky v roce 2019
V nominálním vyjádření se celkový výpadek příjmů z DPH v EU v roce 2019 snížil o téměř 6,6 miliardy eur na 134 miliard eur, což je výrazné zlepšení oproti předchozímu roku, kdy klesl o 4,6 miliardy eur. Ačkoli se celkový výpadek příjmů z DPH mezi lety 2015 a 2019 zlepšoval, stále nevíme, jaký dopad na spotřebitelskou poptávku a tím i na příjmy z DPH v roce 2020 bude mít pandemie COVID-19.
V roce 2019 zaznamenalo nejvyšší vnitrostátní výpadek příjmů z DPH Rumunsko, kde v roce 2019 chybělo 34,9 % příjmů z DPH, následované Řeckem (25,8 %) a Maltou (23,5 %). Nejmenší výpadky měly Chorvatsko (1,0 %), Švédsko (1,4 %) a Kypr (2,7 %). V absolutních hodnotách byly nejvyšší výpadky příjmů z DPH zaznamenány v Itálii (30,1 miliardy EUR) a Německu (23,4 miliardy EUR).
Meziroční rozdíl ve výpadku příjmů z DPH činil ve většině členských států méně než dva procentní body. Celkově se podíl výpadku příjmů z DPH snížil v osmnácti členských státech. Kromě Chorvatska a Kypru došlo k nejvýraznějšímu snížení ve výpadku příjmů z DPH v Řecku, Litvě, Bulharsku a na Slovensku (v těchto čtyřech zemích mezi –3,2 a –2,2 procentního bodu). Švédsko, Finsko a Estonsko byly úspěšné z jiného hlediska: jejich daňovým orgánům se již řadu let daří omezit ztrátu příjmů z DPH na méně než 5 % splatné DPH. Největší nárůst výpadku příjmů z DPH byl zaznamenán na Maltě (+4,4 procentního bodu), ve Slovinsku (+3 procentní body) a v Rumunsku (+2,3 procentního bodu).