Svátek má: Běla

Politika

Velikost textu:

Bašta: Snaha prezidenta Trumpa opět vyhrát volby, může přijít svět draho

Bašta: Snaha prezidenta Trumpa opět vyhrát volby, může přijít svět draho

Usmrcení íránského generála Kásima Sulejmáního nejspíš ukázalo, že mezinárodní právo již bylo definitivně nahrazeno právem silnějšího, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Donald Trump, americký prezident
6. ledna 2020 - 09:01

Svědčí o tom následující fakta:
  1. byl usmrcen krátce poté, kdy přistál na mezinárodním letišti v Bagdádu jako člen oficiální mezistátní delegace
  2. k atentátu došlo na území Iráku ozbrojenými silami USA bez souhlasu irácké vlády
  3. na civilní mezinárodní letiště v době míru a za normálního provozu až do 3. 1. 2020 útočili jenom teroristé
Po tomto raketovém útoku se pro bezpečnostní složky všech států (a tím spíše pro veřejnost) stane prakticky nemožné odlišit teroristický útok od eventuální protiteroristické operace. Riziko nezamýšleného mezistátního konfliktu na straně jedné a obava zasáhnout proti skutečným teroristům na straně druhé, silně vzrostlo.
   
Důvody, které vedly prezidenta Spojených států k tak riskantnímu rozhodnutí právě na počátku roku, v němž bude usilovat o druhý mandát, neznáme. Dá se předpokládat, že nešlo o snahu zahájit válku proti Íránu, vzhledem k tomu, že až doposud dodržel své předvolební sliby války ukončovat, nikoliv začínat. Na druhé straně pak vidím dva faktory, které celkem logicky prezidenta k podobnému rozhodnutí vedly. Tím prvním je hluboké trauma z obsazení velvyslanectví USA v Teheránu v závěru roku 1979 a zajetí diplomatického personálu.  Neúspěch operace, která je měla osvobodit, prohrál J. Cartrovi v roce 1980 volby do druhého prezidentského období. Rukojmí Íránci propustili až po 444 dnech, po vítězství Ronalda Reagana.
   

Rázná americká odpověď po útoku na ambasádu USA v Bagdádu v závěru loňského roku se proto dala očekávat. Už proto, že ze zabíjení nepřátel v době strmého propadu preferencí či v předvečer prezidentských voleb se ve Spojených státech stává tradicí. V březnu 2011 rozhodl Trumpův předchůdce Barack Obama o osudu Usámy ben Ládena (zabit 2. 5.) a Muamara Kaddáfího (+ 20. 10.). Kalkulace vyšla, volby v následujícím roce 2012 bez problémů vyhrál.
  
Zavraždění generálmajora Kásima Sulejmáního s největší pravděpodobností nepovede k bezprostřední odvetě Íránu vůči USA. To opravdu nepatří k tradici Peršanů. Saddámu Husejnovi, který proti nim vedl místo Spojených států odvetnou válku od roku 1980 celých osm roků, se pomstili až po dlouhých 15 letech, když se jim podařilo zpravodajskou operací proti němu poštvat právě Američany (2003). Inu, dva a půl tisíce let zkušeností s válkou a politikou se občas projeví...
   
Aktuálně jsou nejvíce ohroženi spojenci USA v regionu, Izrael a Saúdská Arábie, EU má také mnoho důvodů se obávat asymetrické perské pomsty. Na Spojené státy nepochybně dojde později, až se z Íránu stane jaderná mocnost, čímž si zajistí imunitu proti možné odvetě nukleárními zbraněmi.

Proto se obávám, že v nastávajícím desetiletí snaha Donalda Trumpa vyhrát letos v listopadu podruhé prezidentské volby, vyjde příliš draho celý svět, končí komentář Jaroslav Bašta..
    
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)