Masivní výpadek elektrické energie, který 28. dubna 2025 ochromil Španělsko, Portugalsko a část Francie, se stal reálnou ukázkou toho, jak křehká je moderní infrastruktura v konfrontaci s extrémními přírodními jevy. Výpadek postihl desítky milionů lidí, přerušil provoz nemocnic, letišť, dopravních sítí a především komunikačních prostředků. Podle dostupných informací šlo o „vzácný meteorologický jev“, který narušil vysokonapěťové vedení a způsobil řetězovou reakci odpojení celých oblastí od evropské elektrické sítě.

Ministr vnitra Vít Rakušan veřejně ujišťuje, že Česká republika má zpracované krizové scénáře a přesně ví, jak by měly složky integrovaného záchranného systému postupovat v případě blackoutu. Podle jeho slov existují i instrukce pro občany, jak se v takové situaci zachovat. Jenže výpovědi politiků se musí konfrontovat s realitou, kterou nabídl exkluzivní průzkum společnosti SANEP zabývající se právě otázkou připravenosti české veřejnosti na krizové situace.

Občané připouštějí zásadní nepřipravenost!


Téměř 85 % obyvatel přiznává nepřipravenost nebo velmi nízkou připravenost na rozsáhlý výpadek elektřiny. To znamená, že většina společnosti netuší, co by měla v případě blackoutu dělat, ať už jde o zásoby vody a potravin, komunikaci bez mobilní sítě nebo orientaci v nouzových instrukcích:

Jste připraveni na blackout (rozsáhlý a dlouhodobý výpadek elektřiny)?
• Ne: 62,1 %
• Spíše ne: 22,8 %
• Spíše ano: 8,7 %
• Ano: 4,3 %
• Nevím: 2,1 %

Dále by více než 83 % respondentů nebylo připraveno na situaci, kdy by elektronika přestala dlouhodobě fungovat, což by v případě blackoutu bylo zcela běžné. Tato čísla ukazují, jak silně je česká společnost závislá na technologiích a jak málo alternativních komunikačních či organizačních strategií má k dispozici:

Jste připraveni na situaci bez funkčních elektronických zařízení (PC, telefony, tablety)?
• Ne: 56,1 %
• Spíše ne: 27,5 %
• Spíše ano: 8,4 %
• Ano: 5,9 %
• Nevím: 2,1 %

Závažné bylo také zjištění, že dvě třetiny dotázaných míní, že děti v České republice nejsou vůbec připraveny zvládat krizové situace. Téměř 92 % populace nepovažuje úroveň znalostí, návyků a dovedností u dětí za dostatečnou:

Mají děti znalosti a dovednosti potřebné pro krizové situace?
• Ne: 66,8 %
• Spíše ne: 24,5 %
• Spíše ano: 4,2 %
• Ano: 1,3 %
• Nevím: 3,2 %
Výsledky průzkumu společnosti SANEP odhalily hluboký deficit znalostí a schopností, které by měly být základem krizové gramotnosti každého občana. Školy v České republice již desítky let systematicky opomíjejí brannou a civilní přípravu, což se v době rostoucího počtu hrozeb (od přírodních katastrof po hybridní útoky) ukazuje jako zásadní problém.

Ministerstvo vnitra sice má připravené krizové scénáře a instrukce, ale podle průzkumu většina občanů o nich neví, nebo je neumí aplikovat. To znamená, že v případě reálného blackoutu by veřejnost mohla reagovat chaoticky, což by záchranným složkám značně ztížilo situaci.

Události v Pyrenejích ukázaly, jak rychle se může evropská civilizace ocitnout na pokraji kolapsu. Česká republika by si z této situace měla vzít vážné ponaučení. Nestačí mít připravené plány na úrovni státní správy, připravený musí být i občan. Jinak budou i ty nejlepší scénáře k ničemu.

Protože když zhasnou světla, bude už pozdě hledat návod.