Svátek má: Alena

Politika

Velikost textu:

Campbell: Kdyby nevznikl stát, nikdo by nevěděl, že neumíme vládnout

Campbell: Kdyby nevznikl stát, nikdo by nevěděl, že neumíme vládnout

Již před vznikem státu, který vznikl politickým rozhodnutím mocností a ne vůlí národa, platily hodnoty (nezabíjej, nekraď, nelži a nedělej dluh, pak se nemusíš bát), o kterých se i dnes vede spor mezi lidmi různých profesí, národností a věku.

Jan Campbell
27. října 2018 - 11:03

Hodnoty, které potvrzují, že víra (i v demokracii) není závislá na lidském světě, ale na důvěře. Dnes ji ničí nihilismus, schopný metastazovat, píše v komentáři Jan Campbell.

Oslavovat republiku, která se během 100 let několikrát transformovala do jiných, dává smysl tehdy, když si uvědomíme a ohodnotíme okolnosti vzniku a transformace republiky v širším historickém kontextu. Ten tvoří minimálně vnější okolnosti (většinou způsobené lidmi konajících podle pravidla - dělej to, co říkám, nedělej to, co dělám), vnitřní okolnosti (většinou pramenící z nedostatku sebereflexe vůdců) a historické události mnohdy nemající (na první pohled) nic společného s posuzovanou záležitostí. Proto máme dějiny, jaké máme.

Z nich vyplývá povinnost si uvědomit, že kdyby nevznikl stát, málokdo by věděl, že neumíme vládnout, že děláme mnohé zásadní věci špatně, a že s výjimkou válek, náboženského pomatení a epidemií to v historii zpravidla fungovalo tak, že se novým generacím žilo lépe než těm předchozím, nehledě na skutečnost, že mladé generace to měly vždy těžké se dostat k moci. I dnes jsou vedoucí místa v úřadech, v dozorčích radách a v bankovních institutech obsazeny lidmi, kteří demonstrují svojí pokrokovost především řečmi.


Dnes jsou to řeči o nutnosti zrušit stát, rodinu a rozdíly mezi pohlavími. Zítra, Bůh ví, o čem. Tolerováním takové řečnění (bez odpovědnosti a konkrétnosti) se odvádí pozornost veřejnosti od skutečných problémů společnosti. Protože se někdy dlouho chodí se džbánem pro vodu, než se ucho utrhne, mladá generace (nejenom české kotliny) si těžko uvědomuje, že nemá šanci obsadit klíčové pozice podle přání nebo schopností, změnit systém mírovou cestou, a že akceptuje roli křoví. V tomto kontextu představují neexistující Republika Československo a existující Česká republika zrcadlové bludiště a historickou spravedlnost ve formě nemožnosti se vymlouvat, a možnosti se podívat zpět, až ke kořenům přítomnosti.


Jedním z kořenů přítomnosti, ze kterých se zrodily Republika Československo a dnešní Česká republika je květen 1618. Před 400 roky došlo k druhé pražské defenestraci, k začátku 30 leté války a ke zrodu současné Evropy a světového řádu. Ten tvoří nejenom otázky Anglie, Německa a Ruska, vztah států k němu tehdy a dnes, otázky vzniku německého militarismu, mýty německých historiků 19. a 20. Století a nacistické propagandy, ale i současná bezradnost, cynismus a život našich vůdců bez reflexe a opravdových přátel, podobný životu Masaryka 20. Let. Ten alespoň věřil, že kořeny demokracie jsou v křesťanství.  

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)