Svátek má: Svatoslav

Politika

Velikost textu:

Ivan David: Senát není určitě zbytečný, může například škodit

Ivan David: Senát není určitě zbytečný, může například škodit

Po schválení novely Zákona o potravinách a tabákových výrobcích se vyrojily komentáře pisálků, kteří buď z vlastního perverzního přesvědčení, nebo za zvláštní odměnu, napsali velkou spoustu lží, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Ivan David.

Ivan David, europoslanec
23. ledna 2021 - 09:01

Proč? Buď pevně věří, že další poškozování českého zemědělství je to nejlepší, co si můžeme přát, nebo jsou podplaceni zahraničními obchodními řetězci, které nemravně bohatnou na předražených dovážených potravinách. Neprodejné přebytky nakupují pod výrobní cenou, což je v mezinárodním obchodě označováno jako nekalá obchodní praktika. Ale v Evropské unii je to „normální“ metoda, jak likvidovat konkurenci, která se nemůže takovým praktikám bránit, protože to je prý proti zásadám „volného trhu“.

Oni mají volnost k nám dovážet potraviny za ceny, za které by je nikdy nemohli vyprodukovat a jejich řetězce mají „volnost“ je prodávat za ceny s libovolnou obchodní přirážkou běžně nad 100%. Jinými slovy, hrubá nerovnost postavení našich zemědělců proti západní konkurenci je prý ta správná eurounijní zásada, za kterou je třeba bojovat. Myslí si to poslanci za ODS, KDÚ-ČSL, TOP09, Piráty a Starosty. Někteří tito zemští škůdci zde působí 15- 30 let, někteří se teprve rozcvičují. Aspoň už teď vidíme, kam by pod jejich vládou směřovalo české zemědělství.

Na závěr zahraniční cesty poslanců Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova ve Francii jsem vystoupil na společné tiskové konferenci, a mimo jiné jsem řekl, že se mi jeví jako nehoráznost, když zemědělská politika Evropské unie nese název „Společná zemědělská politika“ (Common agricultural policy), ačkoli je to politika západních zemí proti východním zemím, k ovládnutí jejich trhu. Kdyby šlo opravdu o společnou politiku, pak by se musela řídit stejnými pravidly pro všechny. Ale západní země mají až 4x větší zemědělské dotace než východní země. To nejsou rovné podmínky a takovou zemědělskou politiku nelze označit jako „společnou“. Nastala chvíle hlubokého mlčení. Uvědomil jsem si, že na obhajobu této nerovnosti se dá sotva co říci. Pak promluvil mladý nizozemský poslanec, chovatel mléčného skotu. Pravil: „Všichni nemohou mít stejné dotace, protože Evropa je rozmanitá. Teď v říjnu ve Finsku padá sníh a na Sicílii je pořád teplo.“ Již dříve jsem měl podezření, že je to hlupák.



Když v roce 2004 Česká republika do Evropské unie vstupovala, dostali jsme slib, že do roku 2013 se dotace v Evropě vyrovnají. Nevyrovnaly se dodnes, a podle schváleného rozpočtu se nevyrovnají ani za dalších 7 let. Jak to s těmi dotacemi vlastně je? Dotace na hektar máme na úrovni 91% unijního průměru, to by se dalo vydýchat, kromě toho Ministerstvo zemědělství ČR smí vyplácet „národní dotace“ ve výši 35% dotací na hektar. Oněch 35% ze státního rozpočtu ale nebylo nikdy dosaženo, protože jsou přece důležitější potřeby, jako podpora politických neziskovek nebo nákup zastaralé vojenské techniky.

„Národní dotace“ se používají na podporu „citlivých komodit“ (brambory, chmel, atd.), Některé země ale mají národní dotace až 100% a podstatně větší rozpočet. To ale není všechno. Dotují platy zemědělských dělníků, mnohem více platy středo- a vysokoškoláků, dotují výrobu mléka kravského i kozího, dále odchov dojnic, odchov každého telete, každé prasnice, dotují likvidaci kejdy, likvidaci uhynulých zvířat, podporují každého plemeníka zapsaného v plemenné knize, podporují koně, zvlášť ještě plemeníky, zvlášť hříbata, každou ovci, vakcinaci zvířat, likvidaci odpadů z jatek, každou tunu zpracovaného masa (různě podle druhu masa), výrobu másla za každou tunu, pěstování olejnin a obilnin za každou tunu, nákup nafty, kromě toho dotují vývoz zemědělských produktů a zvlášť dopravu - za každý kilometr (čím větší vzdálenost, tím více se to vyplatí).

Některé země navíc podporují chov ryb, mořský rybolov, skladování komodit, chladírny (každý kubík), pěstování zeleniny a ovoce, vína, výstavbu závlah, obalový materiál, poradenství (nebo ho stát poskytuje zdarma), náklady na energie, příplatky na reklamu, hygienická opatření a dokonce umístění v obchodech mimo vlastní zemi („regálovné“) V každé zemi Západu trochu jinak a v trochu jiné výši, ale mnohem víc než v ČR. Pak se vyplatí vyvézt třeba neprodejné brambory nebo vepřové maso.
 
Vyvézt do České republiky je výhodnější než kompostování nebo kafilerie. Brambory za těchto podmínek dodané za 1 Kč za kg řetězec ochotněji koupí než české za 5.-Kč za kg. Oboje pak prodává za 19 Kč. Na těch nakoupených pod výrobní cenou ovšem vydělá víc, že ano. A tomu se říká „volný trh“ a „společná zemědělská politika“. Není divu, že si západní země tyto podmínky chrání a francouzský komisař pro vnitřní obchod píše dopis. Co si to dovolujeme vyrovnávat jejich zvýhodnění? I poslanci za ODS, TOP09, KDÚ-ČSL, Piráty a Starosty jsou tím pobouřeni. Výhody západních protektorů je přece třeba chránit! Na českém zemědělství nezáleží. Zásada je zásada a pravidla byla přece schválena…

Předseda ODS Petr Fiala je rozhořčen a slibuje odvetu. Rovné podmínky byste chtěli holoubkové? Nikdy! Cituje předsedu senátorského klubu ODS Zdeňka Nytru, bývalého ředitele hasičského záchranného sboru. Ten trvá na tom, že jde o zásah „proti pravidlům evropského volného trhu“, dokonce prý „proti zdravému rozumu“. No jistě, bránit se proti znevýhodnění domácích producentů je vyloženě nerozum.. Prý na to doplatí spotřebitelé. Jak na to přišel, to neuvádí. Myslím, že se tomu teď říká „fake news“. Řetězce si stanovují ceny libovolně. Možná je s nimi domluven, že jako odvetu ceny zvýší.

Senátory volí 16% voličů, ke zvolení tedy stačí 9%, to je jen pár tisíc voličů. Ale Senát není zbytečný, může například škodit, dodává Ivan David.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)