Svátek má: Blanka

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Bašta: Na východní frontě chaos

Jaroslav Bašta:  Na východní frontě chaos

Když se konečně přiblížily prezidentské volby ve Spojených státech, přestaly se objevovat zprávy o nepokojích vyvolaných akcemi radikálů z BLM, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Jaroslav Bašta
11. října 2020 - 03:20

Zóna neklidu a chaosu se pozvolna přesouvala na východ do postsovětského prostoru. V srpnu vypukly protesty proti výsledku voleb v Bělorusku a trvají dodnes. Ke konci téhož měsíce došlo ke spektakulární otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného, která zaplnila stránky tisku a monitory médií po téměř celé září. Na konci měsíce začala třetí válka o Náhorní Karabach – Archach.
   
Aby toho nebylo málo, počátkem října (4. 10.) se uskutečnily volby ve středoasijském Kyrgyzstánu, které se po vyhlášení výsledků změnily již ve třetí reprizu místní varianty Velké francouzské revoluce. Demonstranti v hlavním městě Biškeku napadli a obsadili nejen budovy vlády a parlamentu, ale zaútočili také na vězení, z něhož osvobodili bývalého prezidenta Almazbeka Atambajeva. Ten se neprodleně postavil do čela vzpoury. Země se propadá do chaosu.
   
Pokud se týká prvních dvou událostí, můžeme sledovat obvyklou reakci Západu, tentokrát hlavně EU, který vyhlásil (či se chystá vyhlásit) sankce. V případě Běloruska překvapuje jejich malý rozsah (týkají se asi 40 lidí) a to, že nepostihly prezidenta A. Lukašenka. Ten na ně odpověděl diplomatickou válkou, kdy nutí Polsko a Litvu, aby zredukovaly počet svých diplomatů na úroveň odpovídající zastoupení Běloruska v jejich zemích (v případě Polska z 50 na 18, a Litvy z 25 na 14). Obávám se, že tím možná bude inspirovat české rusofoby, kteří již dlouho volají po podobné redukci personálu velvyslanectví RF v Praze. Představitelce běloruské opozice S. Cichanouské ze zdají evropské sankce příliš mírné.


   
V kauze Navalného byl plánovaný rozsah sankcí oznámen neoficiálně přes noviny. Měly by postihnout ústav, který kdysi za Sovětského svazu Novičok vynalezl, ruskou vojenskou tajnou službu GRU a možná někoho v Kremlu. Předběžná ruská reakce vůči Německu a Francii je velmi nevstřícná, bez ohledu na Nord Stream 2 a problémy s tureckou agresí ve Středomoří a na Kavkaze.
   
Pokud jde o válku v Náhorním Karabachu, zdá se, že iniciativa ruského prezidenta Vladimíra Putina by nakonec mohla vést k příměří. Alespoň to naznačily rozhovory ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Azerbajdžánu. Nevím ovšem, zda nepřítomnost iniciátora a přímého účastníka konfliktu Turecka nepovede k tomu, že příměří se nedomluví, nebo bude velmi dočasné. Účast syrských (a dalších) džihádistů v bojích nasvědčuje spíše tomu, že se na Arménech chtějí mstít za svou a tureckou porážku ve válce v Sýrii, protože na Ruskou federaci si zatím netroufají.

  
Pokud jde o Kyrgyzstán, nejbližší týdny ukáží, zda nepokoje v Biškeku představují jen další pokračování vnitřních kirgizských mezikmenových sporů, nebo o hlubší krizi. Někoho by pak mohlo napadnout, že by se v oslabeném státě dal vybudovat středoasijský chalifát. Pohrobci Islámského státu by tak našli nové útočiště.
   
Obávám se, že v letošním roce musíme počítat jen s těmi nejhoršími scénáři. Na Východě, na Západě, i u nás doma.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)