Národní rozpočtová rada (NNR) ve svém aktuálním stanovisku použila nezvykle ostrý pojem „nekorektní rozpočtování“. Kritizovala především využívání prostředků, které byly původně určeny na odstraňování povodňových škod, k jiným účelům a také nejasné vykazování výdajů na obranu. Podle rady se letos z peněz určených na povodně převedlo 900 milionů korun na podporu obnovitelných zdrojů energie, přičemž v minulém roce vláda použila z částky 30 miliard přibližně 14,1 miliardy jinak. Rada varovala, že jde o nebezpečnou praxi, která může sloužit k obcházení výdajových rámců.
Na stanovisko NRR zaeagoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
„Rozpočtová rada již otevřeně používá termín ‚nekorektní rozpočtování‘ a popisuje jeho důsledky. Ostudné je pak použití peněz na povodňové škody na jiné účely jak v minulém, tak i v letošním roce,“ napsal na síti X Kalousek.
Jeho kritika však nekončila pouze u konkrétních čísel. Dodal, že „vláda sama nahrává opozici úrovní práce s rozpočtem, která nezávislým institucím neumožňuje psát vlídnější stanoviska.“ Podle Kalouska tak kabinet vystavuje svou finanční politiku ostudě nejen v očích odborníků, ale i veřejnosti.
Národní rozpočtová rada upozornila rovněž na problém s chybějícím krytím mezd nepedagogických pracovníků. Celkově chybí deset miliard korun, přičemž zatím se podařilo zajistit pouze 4,2 miliardy prostřednictvím přesunu prostředků z Evropské unie. Za nesrozumitelné považuje rada i to, že 20,1 miliardy korun je v rozpočtu vykázáno v kapitole Ministerstva dopravy, přestože tento rezort na obranu dosud téměř nepřispíval. Podle odborníků je nutné, aby vláda vysvětlila, jaké konkrétní výdaje byly takto převedeny a jak se tím mění struktura rozpočtu.
Významnou část stanoviska tvoří i upozornění na nadhodnocené příjmy z emisních povolenek. Rozpočet počítal s částkou 30 miliard korun, ale reálně do státní pokladny doposud přišlo pouze 7,9 miliardy. I když rada uznává, že letošní rozpočtový výsledek může být nejlepší od roku 2019, zároveň konstatuje, že „strukturálně však stále nejsou na zdravé a udržitelné úrovni“. K dosažení ozdravení financí podle ní bude nutné omezit počet priorit, snížit tempo růstu výdajů nebo zvýšit příjmy.
Kalousek svými ostrými slovy navázal na předchozí výhrady, které k hospodaření současné vlády vyjadřuje dlouhodobě. V roce 2023 například prohlásil, že „Fialova rozpočtová politika je prachmizerná. Jsem nesmírně zklamán z nenaplněných slibů.“ V červenci 2024 se obrátil přímo na premiéra a napsal: „Proboha, Petře, neztrapňuj nás zbytečně před opozicí. Nic z tohoto prohlášení není pravda. (…) Všechny vaše sliby, jak ‘to dáte po Babišovi do pořádku’, zůstaly nenaplněny. Strukturální problém zůstává pořád stejný, neudělali jste s ním nic.“ A v rozhovoru pro Reflex konstatoval, že „vláda používá u toho brutálně nepravdivou propagandu. Říká, že snižujeme zadlužení. To není pravda… Nejvíce mě na tom mrzí, že je to vnímáno jako norma.“
Jeho současná reakce na závěry Národní rozpočtové rady je tak jen dalším potvrzením dlouhodobého trendu. Kalousek setrvale upozorňuje na to, že vláda Petra Fialy nedokázala změnit základní parametry veřejných financí a že místo reforem sahá k účelovým přesunům, které narušují transparentnost. Podle Kalouska je naprosto zřejmé, že pokud kabinet nezmění svou rozpočtovou politiku, bude nejen čelit stále tvrdší kritice odborných institucí, ale také ztrácet vlastní věrohodnost v politickém boji.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: ovm)
